Potřeba novelizovat úpravu vedení zdravotnické dokumentace vyvstala v souvislosti s elektronizací zdravotnictví. Návrh nově definuje zdravotnickou dokumentaci a novelizuje zmocňovací ustanovení k vydání prováděcí vyhlášky ke zdravotnické dokumentaci. Součástí návrhu je také například zavedení definice telemedicíny a základního rámce jejího používání pro právní jistotu poskytovatelů, zdravotnických pracovníků a pacientů.

S ohledem na stav informačních systémů bylo zároveň navrženo odložení účinnosti ustanovení zákona o elektronizaci zdravotnictví. Na jeho základě jsou poskytovatelé zdravotních služeb povinni využívat kmenové údaje a ve svém informačním systému evidovat identifikátory pacientů, kterým poskytuje nebo poskytoval zdravotní služby.

Kabinet projednal také deset žádostí o poskytnutí investičních pobídek, z nichž se dvě rozhodl podpořit. První se týká projektu společnosti CRYTUR, který je zaměřený na zásadní komponenty pro výrobu mikročipů. Firma chce investovat přes 800 milionů korun do rozšíření svých výrobních kapacit v Turnově. Ve druhém případě se jedná o investiční záměr firmy ROCKWOOL za více než 881 milionů korun na rozšíření výroby kruhových izolačních pouzder z kamenné minerální vlny v Bohumíně, který patří k oblastem s nejvyšším podílem nezaměstnaných osob.

Vláda též schválila víceleté opatření na podporu vysokoškolského vzdělávání veterinárních specialistů. Cílem opatření je navýšení počtu studentů ve veterinárních studijních programech uskutečňovaných Veterinární univerzitou Brno jako součást řešení prohlubujícího se deficitu vysokoškolsky vzdělaných odborníků v tomto oboru.

MŠMT již v roce 2022 umožnilo přijetí většího množství žadatelů o studium veterinárních oborů z nespotřebovaných výdajů rezortu, je ale zapotřebí přistoupit k víceletému opatření. Proto materiál očekává postupný náběh prostředků až na téměř 40 milionů Kč v roce 2028 z rozpočtu MŠMT. Skutečné zlepšení situace bude ale záležet nejen na tomto opatření, ale také na nastavení podmínek pro absolventy přicházející do praxe.

Vládní představitelé schválili také zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2022. Ve sledovaném období došlo k mírnému snížení počtu kybernetických incidentů, Policie ČR však zaznamenala téměř dvojnásobný nárůst kyberkriminálních aktivit. Největší hrozbu pro kybernetickou bezpečnost České republiky pak i nadále představují aktivity státem sponzorovaných kybernetických aktérů a činnost kyberkriminálních uskupení. NÚKIB zároveň evidoval i několik incidentů v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.