České firmy, které vyvážejí zboží na Ukrajinu, nemají od zahájení ruského útoku na tuto zemi kvůli zavedeným obezřetnostním pravidlům pojišťoven přístup k financování vývozu ani pojištění platebních rizik ukrajinských odběratelů. Vláda Petra Fialy rozhodla pomoci jim s udržením jejich pozic na ukrajinském trhu tím, že krytí rizik na sebe převezme Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Za tímto účelem vznikne zvláštní Fond Ukrajina, do nějž stát vloží 239 milionů korun a EGAP dalších 100 milionů. Zachování stávajících exportních vazeb na Ukrajinu, jejich posílení a rozšíření do budoucna považuje kabinet za jednoznačný přínos pro českou ekonomiku, protože Ukrajina představuje jeden z největších trhů ve východní Evropě. První exporty na Ukrajinu s pojištěním EGAP by mohly být realizovány již v nejbližších týdnech, což je důležité zejména proto, že ten to trh je nyní v popředí zájmu exportérů celé Evropy. Zároveň se tím Česká republika zařadí vedle Velké Británie nebo Polska mezi země, které chtějí pomoci vývozcům zachovat obchodní vztahy s Ukrajinou.

Vláda rozhodla také o přistoupení České republiky ke společnému prohlášení o podpoře Ukrajině, které dnes přijali lídři zemí G7 a vyzvali k připojení se i další státy, které chtějí přispět k tomuto úsilí o zajištění svobodné, silné, nezávislé a suverénní Ukrajiny. V prohlášení signatáři deklarují neochvějný závazek a jednotu v trvalé podpoře Ukrajině v jejím boji za svobodu, nezávislost, demokracii a suverenitu. Konstatují mimo jiné, že bezpečnost Ukrajiny je nedílnou součástí bezpečnosti euroatlantického regionu, že ilegální a nevyprovokovaná invaze Ruska na Ukrajinu je ohrožením mezinárodního míru a bezpečnosti, flagrantním porušením mezinárodního práva včetně Charty OSN a že je neslučitelná s bezpečnostními zájmy signatářských zemí.

Každý ze signatářů bude spolupracovat s Ukrajinou na konkrétních dvoustranných dlouhodobých bezpečnostních závazcích a ujednáních, které mají posílit obranyschopnost, ekonomickou stabilitu a reformní snahy Ukrajiny. Součástí dokumentu je i jednoznačný příslib udělat maximum pro potrestání Ruska za spáchané válečné zločiny a další zvěrstva, kterých se Rusko agresí na Ukrajině dopouští, a nadále na Ruskou federaci tlačit formou sankcí či kontrol vývozu.

Vláda schválila také návrh novely zákonů o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze. Navrhuje mimo jiné zavést automatickou valorizaci odměn volených zástupců samospráv, která bude vycházet ze vzorce postaveného na průměrné hrubé měsíční nominální mzdě vypočtené Českým statistickým úřadem za první pololetí předchozího roku. Zavést chce také institut společenství obcí jakožto platformu bližší spolupráce mezi obcemi na úseku samostatné i přenesené působnosti. Toto společenství umožní obcím také sdílet zaměstnance na výkon správních činností obecních úřadů, tzv. létající úředníky. Upravit se má i fungování obecních samospráv v době nouzového stavu a novela nastavuje také pravidla distančního jednání krajských a obecních orgánů.

Kabinet se zabýval také další účastí Česka v Iniciativě Trojmoří, která od roku 2016 sdružuje 12 členských zemí EU mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem s cílem posílit konektivitu těchto států severojižním směrem v regionu střední a východní Evropy. Vláda rozhodla vyřadit ze seznamu prioritních projektů Iniciativy projekt vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe a nahradit jej dvěma jinými - výstavbou plynovodu STORK II a projektem vysokorychlostních tratí směrem do Polska a dále do pobaltských republik.

Podpořit rozvoj a modernizaci dopravní infrastruktury chce vláda také pomocí půjčky od Evropské investiční banky, kterou si vezme Ministerstvo financí ve prospěch Státního fondu dopravní infrastruktury. Úvěr může dosáhnout až 24 miliard korun a bude sloužit na spolufinancování výdajů vynaložených na modernizaci železničních tratí se zaměřením na tratě TEN-T a zvyšování bezpečnosti na tratích. Ministerstvo dopravy připravilo seznam 36 konkrétních projektů, na jejichž financování bude úvěr využit.

Vláda se opět zabývala projektem přípravy strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně. Po dohodě se zástupci dotčených obcí a Plzeňským krajem dojde ke zmenšení podnikatelského parku z původně navržených 700 na 200 hektarů zóny a 80 hektarů pro doplňkové služby a vláda dá dotčeným obcím i kraji záruky, že zřízení průmyslové zóny budou provázet nutné investice do dopravní infrastruktury, do rozšíření kapacit místních škol a školek či do výstavby zeleného pásu, který průmyslovou zónu oddělí od okolních obcí, a že nalezne i vhodné místo pro zachování základy letecké záchranné služby.