Vláda již přistoupila k úpravě červnové valorizace důchodů, díky které průměrný starobní důchodce dostane o 750 korun více a průměrný důchod překročí 20 tisíc korun. "Slíbil jsem, že na změny v důchodovém systému se podíváme realisticky a hlavně koncepčně. Musíme zajistit férové penze pro všechny, kteří celý život pracovali. Zároveň je ale třeba, aby financování důchodů bylo udržitelné. Ekonomický vývoj v posledních dvou letech ukázal, že změny zkrátka musí přijít. Změny, které představujeme, jsou klíčovými úpravami penzijního systému. Bez nadsázky můžeme mluvit o přípravných krocích důchodové reformy," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Nejzásadnější změnou je nahrazení mimořádné valorizace dočasným příspěvkem na pokrytí zvýšených nákladů, který bude součástí důchodu. Nadále zůstává zachována řádná valorizace, ta bude inflaci kompenzovat v plném rozsahu. Dočasný příspěvek by se vyplácel při dosažení růstu cen o 5 %. Jedna z částí bude fixní, a to ve výši poloviny příspěvku odpovídajícímu průměrnému starobnímu důchodu. Zbývající část bude stanovena na základě úrovně průměrného důchodu. "Pokud by se opakovalo období extrémně vysoké inflace, stále tak zůstane zachována možnost rychlé a citelné kompenzace růstu cen seniorům. Mimořádné valorizace ale nesmějí rozevírat nůžky mezi bohatšími a chudšími seniory. Na příkladu vývoje v roce 2022 by toto opatření navíc znamenalo úsporu asi 14 miliard korun," zdůraznil ministr Jurečka.

Do budoucna zároveň bude pro výpočet růstu spotřebitelských cen rozhodující jen Index životních nákladů domácností důchodců. Návrh počítá také se snížením podílu růstu reálných mezd ve valorizaci na jednu třetinu. Dojde tak k realizaci jednoho z doporučení Národní ekonomické rady vlády. "Výdaje na důchody rostou rychleji než příjmy rozpočtu. Také se rozevírají nůžky mezi příjemci důchodů. Pokud se nic nezmění, bude schodek rozpočtu narůstat až na 100 miliard ročně pouze na důchodovém systému. Jsem rád, že vláda se vydává směrem k udržitelnosti veřejných financí a důchodového systému," řekl člen Národní ekonomické rady vlády Petr Janský.

Toto úprava valorizací není nijak zásadní pro příjemce důchodu. Přitom na zdraví státního rozpočtu má vliv zásadní. Například senior s průměrným důchodem 20 tisíc korun měsíčně by místo 798 korun dostal navíc jen o dvě stovky méně. U nadprůměrného důchodu 26 tisíc korun měsíčně jde o 387 korun. Navíc u velmi nízkého důchodu ve výši 14 tisíc korun se míra navýšení v podstatě nemění. Jde o rozdíl pouhých patnácti korun. Státní rozpočet díky tomu ušetří miliardy korun, které bude moci dát třeba na podporu rodin s dětmi.

Dalším klíčovým návrhem je pak částečné omezení předčasných důchodů. Doba, o kterou bude možné odejít do starobního důchodu před dosažením důchodového věku, se omezí na 3 roky. Současná úprava umožňuje odchod do starobního důchodu až 5 let před dosažením důchodového věku. Dojde také ke zvýšení koeficientů krácení na 1,5 %, a to v období od 1. do 720. dne. Zásadní je pak i to, že další podmínkou nároku na předčasný důchod bude získání pojištěné doby 40 let.

"Vysoká inflace v uplynulých měsících přinesla vážné důsledky dosavadního nastavení valorizačního mechanismu. Zároveň odhalila další významné úskalí systému, kdy bylo pro některé dokonce výhodnější odejít do předčasného důchodu než čekat na dosažení důchodového věku. To je výrazná demotivace pro pracující seniory. Na podporu setrvání na trhu práce jsme od února zavedli výhodnější částečné úvazky," dodal ministr Jurečka.