"Příklad Finska ukazuje, že pokud je země odpovědně připravena, může být přístupový proces do NATO velmi rychlý. Příběh Finska je vzkazem a motivací pro další aspiranty," řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. V den vstupu, tedy v úterý 4. dubna, byly uloženy finské ratifikační listiny do depozitáře Ministerstva zahraničí USA, čímž se završil proces přistoupení do NATO. Na oslavu přijetí Finska do Aliance byla před samotným jednáním uspořádána slavností ceremonie, v rámci které byla před budovou NATO slavnostně vztyčena finská vlajka.

Jednání ministrů zahraničí zemí NATO pokračovalo zasedáním Komise NATO-Ukrajina, a to za účasti ukrajinského ministra Kuleby. Ministři diskutovali o způsobu čelení hrozbám na jižním křídle Aliance, zejména v oblasti Sahelu, a nutnosti prohloubení spolupráce s partnery v regionu. Spojenci dále jednali o přístupu k Číně, zejména v kontextu čínského hybridního působení a snahy o revizi mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Všech jednání se účastnil i ministr zahraničí Švédska, a to jako zástupce země přizvané ke členství v NATO. K závěrečnému bloku byli přizváni i ministři zahraničí Austrálie, Japonska, Jižní Korey a Nového Zélandu a Vysoký představitel EU Borell.

Ministr Lipavský podpořil pokračování pomoci Ukrajině, dokud nebude plně obnovena územní celistvost Ukrajiny v jejích mezinárodně uznávaných hranicích. "Posilování spolupráce NATO a EU při podpoře Ukrajiny v obraně proti ruské agresi a při čelení čínskému rozpínání je naprosto klíčová," dodal Lipavský. Zdůraznil zejména nutnost rychlého poskytování pomoci, abychom se vyhnuli dlouhé opotřebovávací válce. Ministr dále akcentoval kritický význam strategické jednoty mezi NATO a EU pro úspěšné čelení bezpečnostním hrozbám v euro-atlantické oblasti. Šéf české diplomacie rovněž poukázal na potřebu aktivně čelit hybridnímu a dezinformačnímu působení Ruska a Číny v zemích globálního jihu.