Česko sice v současnosti Národní kardiovaskulární plán má, je však zastaralý - z roku 2013 - a podle expertů je nutné jej nahradit. "Změnilo se složení populace, která stárne, s tím souvisí i změna spektra kardiovaskulárních chorob. Dlouhodobě například ubývá úmrtí na infarkt, zato ale rapidně rostou počty srdečního selhání. Tím pádem se mění i potřeby léčby. Zároveň se objevují nové terapeutické postupy, nová léčiva nebo metody prevence, na což by měl nový kardiovaskulární plán reagovat," říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti.

Nějakou formou kardiovaskulárního onemocnění podle něj v Česku trpí až 3 miliony obyvatel. Nový Národní kardiovaskulární plán by podle lékařů měl nejdříve zmapovat současnou situaci, určit, jaké jsou priority a cíle v jednotlivých oblastech a navrhnout způsob, jak jich dosáhnout. Tím hlavním cílem je pak snížit celkový počet úmrtí na choroby srdce a cév v Česku. Plán by měl být hotový do konce roku 2023.

"Česká kardiologická společnost má při tvorbě Národního kardiovaskulárního plánu plnou podporu Ministerstva zdravotnictví. Jako lékař, toho času ministr zdravotnictví, moc dobře vím, jak zásadní je existence aktuálního strategického plánu pro tuto oblast. Proto ze své pozice udělám maximum nejen pro úspěšné vytvoření plánu, ale i jeho implementaci," uvedl ministr zdravotnictví prof. Vlastimil Válek.

"Chceme vytvořit takový plán, který zohlední jak pohled kardiologů, tak všeobecných praktických lékařů nebo diabetologů, ale také ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven nebo pacientských organizací," říká prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda České asociace preventivní kardiologie.

Plán by měl zajistit, aby se pacienti lépe dostali k moderní léčbě, lékařům pak zajistit přístup k nejnovějšímu vybavení a postupům. Klíčovým bodem bude také zlepšení prevence a šíření osvěty ohledně kardiovaskulárních rizik a zdravého životního stylu. Na tom by kardiologové chtěli spolupracovat i s ministerstvem školství. "Zvykli jsme si, že počty nemocných a úmrtí na kardiovaskulární nemoci dlouhodobě klesaly, ať už díky pokrokům v medicíně nebo zlepšení socioekonomické situace. Nyní se však Česko ocitá na bodu zlomu, kdy se trend obrací. Názorně vidíme, jak přibývá péče poskytnutá pro pacienty se srdečním selháním a s poruchami srdečního rytmu a čísla dnes ošetřených mohou znamenat počty zemřelých v příštích letech. I proto potřebujeme novou strategii, jak se s vývojem popasovat," říká prof. Táborský, místopředseda České kardiologické společnosti.

"Zatímco u akutní nebo intervenční kardiologie jsme na špičce, v oblasti prevence srdečních chorob situace není vůbec růžová. Na nemoci srdce sice v Česku zemře o 50 % méně lidí než před 30 lety, ale pořád je to dvakrát více než ve Francii, Španělsku nebo Norsku. Na tom musíme zapracovat," vysvětluje prof. Vrablík, který se při tvorbě plánu zaměří právě oblast kardiologické prevence.

V České republice alarmujícím tempem přibývá obézních lidí - v současné době je obezita problém až u pětiny populace, čímž obsazuje v rámci EU nelichotivé prvenství. Dlouhodobě se pak v rámci EU Česko pohybuje na špici spotřeby alkoholu. Kardiovaskulární choroby v tuzemsku vévodí statistice příčin smrti, kdy jim jde na vrub přibližně 40 % ze všech úmrtí. I proto plán podle lékařů musí pokrýt všechny oblasti kardiovaskulární péče. Experti také upozorňují, že Česko s obnovou Národního kardiovaskulárního plánu následuje příklad dalších států v EU.

"Existence plánu důležitá i kvůli případnému financování aktivit ze zdrojů EU. Jenom na vytvoření strategie kardiovaskulární prevence Evropská unie vyčlenila přes 50 milionů EUR. Kardiovaskulární onemocnění jsou celoevropským problémem, proto také usilujeme o vytvoření Evropského kardiovaskulárního plánu, který by ucelil strategii i na úrovni celé EU," uzavírá prof. Linhart.