Jednání se zúčastnil náčelník Generálního štábu ČR generálmajor Karel Řehka a ministryně obrany Jana Černochová. "Chtěla bych poděkovat všem kolegům, kteří to podpořili. Oba předklady jsou klíčové normy pro náš resort a jsme rádi, že podpora byla takto silná. Jsem velmi ráda, že se celým výborem neslo to sdělení, že jsme si vědomi toho, že je zapotřebí modernizovat naši armádu a že ta doba je taková, že už opravdu nemusíme hodnotit, jestli to byla vláda minulá nebo předminulá - před deseti, patnácti, dvaceti lety - která nedávala dvě procenta HDP. My je dávat chceme a tato norma k tomu směřuje," řekla po skončení jednání ministryně Černochová.

Návrhy těchto zákonů přichází mimo jiné v reakci na válku na Ukrajině, jejich hlavním cílem je především zvýšení připravenosti státu k obraně a umožnění stabilního financování armády. Právě jeden z balíčků, který předložila ministryně obrany Černochová, má zajistit povinnost vydávat ročně dvě procenta HDP na obranu, k čemuž se ČR v rámci NATO opakovaně zavázala. Vláda chce tento slib naplnit do roku 2025. Tímto by měly vzniknout i lepší podmínky pro modernizaci armády.

E-government

Balíček zákonů mění hned několik norem. Současné předpisy totiž neumožňují, aby se stát mohl připravit na svou obranu rychle a efektivně, a to už v době, kdy ještě není vyhlášen stav ohrožení státu nebo stav válečný.

Návrh zákona stanoví, že rezort obrany bude využívat údaje o občanech, kteří mají brannou povinnost, a které jsou obsaženy v registrech a informačních systémech jiných úřadů. Kromě základních údajů, jako je jméno, bydliště, datum narození apod. jde o údaje, které mohou být pro ozbrojené síly České republiky užitečné, tj. například vlastnictví zbrojního, řidičského či pilotního průkazu, případně údaje o předchozí vojenské službě.

Další změnou je proto i mnohem rozsáhlejší aplikace základních principů tzv. e-governmentu, tj. že úřady mají obíhat data, nikoliv občané. Ministerstvo obrany proto bude moci využít data a údaje v informačních systémech veřejné správy k obrannému plánování a přípravě na krizové situaci i mimo stav ohrožení státu a válečný stav.

Dobrovolné předurčení

Novela zavádí některé klíčové novinky. Například institut tzv. dobrovolného předurčení, který přinese další možnost, jak se může občan dobrovolně zapojit do obrany státu - dobrovolné převzít výkon branné povinnosti v době mimo ohrožení státu a válečného stavu. Stát by je tak mohl povolat v případě krize na mimořádné cvičení, tato vládní pravomoc by podléhala parlamentní kontrole.

Už nyní mají občané možnost stát se vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení. Dobrovolné předurčení tak bude čtvrtou možností, jak se budou občané moci zapojit.

Pokud se občan rozhodne pro dobrovolné předurčení, znamená to pro něj bezprostředně pouze absolvování zdravotní prohlídky. Zároveň se tím však zavazuje k povinnosti zúčastnit se cvičení a osvojit si základní vojenské dovednosti, pokud by došlo k podstatnému zhoršení bezpečnostní situace. O uspořádání takového cvičení by musela rozhodnout vláda se souhlasem Poslanecké sněmovny.

Odměňování vojáků aktivní zálohy

Kromě zavedení nového institutu dobrovolného předurčení se mění i některé věci v oblasti již existujících možností zapojení, zejména u aktivní zálohy. "Vojáci v aktivní záloze mají svou práci, své rodiny a přesto se rozhodli obětovat svůj čas k tomu, aby se zapojili do posilování obranyschopnosti své vlasti. Chceme proto nabídnout stávajícím vojákům v aktivní záloze stabilizační příspěvek 24 tisíc ročně a nově příchozím vojákům stejnou částku jako náborový příspěvek. Bude možné zvýšit i odměnu, a to v závislosti na služebním hodnocení," popisuje Černochová.