Ukončení spalování uhlí bez nedostatku elektřiny je možné v roce 2033, ukázaly výpočty ČEPS pro Uhelnou komisi před více než dvěma lety. ČEPS přitom počítal s daleko menším rozvojem obnovitelných zdrojů během příštích deset let, než se dá předpokládat dnešní perspektivou. Dnes vydané Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektroenergetické soustavy ČR do roku 2040 (MAF CZ 2022) sice nedoporučuje odklon od uhlí před rokem 2038, ale opět vychází z předpokladu pomalého rozvoje obnovitelných zdrojů. Ve všech scénářích například počítá s pomalým rozvojem větrných elektráren - u ambiciózních scénářů jdou pouze na 2,5 GW v roce 2040, zatímco střední scénáře Komory OZE ukazují 4,7 GW. Podle ekologických organizací ČEPS pochopitelně ukazuje nejhorší možné scénáře a varuje tak politiky a veřejnost. Výsledky opět dokládají hlavně to, že bez rychlejšího rozvoje obnovitelných zdrojů a úspor energie se neobejdeme.

Ekologické organizace zároveň kritizují, že vláda i nadále podporuje posilování jaderné energetiky a hodlá pracovat na rozhodnutí o dalších velkých reaktorech v Dukovanech a Temelíně a k tomu připravuje i nasazení malých modulárních reaktorů. Tyto plány jsou přehnané a obtížně realizovatelné. Naopak důraz na obnovitelné zdroje a energetické úspory se v revidovaném programovém prohlášení zvýšil jen v dílčích bodech. Přitom podle dat o výrobě elektřiny v Evropě je zřejmé, že největší část loňské spotřeby elektřiny vykryl nárůst výroby z obnovitelných zdrojů a energetické úspory. Již v závěru roku 2022 začala výroba elektřiny z uhlí (po předchozím růstu vlivem plynové krize a výpadku jaderných a vodních elektráren) opět klesat. V Česku bylo již ke konci září 2022 schváleno k připojení 6 800 MW nových solárních elektráren, což je 3,5 násobek výkonu těch současných a 7 násobek výkonu jednoho ze dvou bloků jaderné elektrárny Temelín.

Ekologické organizace také nedávno zhodnotily, že vláda po roce od získání důvěry Poslanecké sněmovny dosáhla nezanedbatelného posunu k lepšímu v 5 z 15 ekologických témat a drobného posunu k lepšímu v dalších šesti. Avšak v žádném ze svých slibů nedosáhla tak výrazného pokroku, jakého za první rok mohla (či přímo slibovala). Proto organizace apelují hlavně na to, aby vláda plnila své závazky a řešila existující ekologické problémy.

Je dobře, že vláda nepodlehla panice a nátlaku uhelných firem a potvrdila, že uhlí v energetice u nás má skončit do roku 2033, což je možné i dle modelování provozovatele energetické soustavy ČEPS. Prodloužení by nijak nepomohlo v řešení současné energetické krize, vneslo by zmatek do plánů firem a ohrozilo proces spravedlivé transformace uhelných regionů. Stejnou racionalitu však mohla vláda nasadit i jinde a místo zcela nereálných plánů na výstavbu mnoha jaderných reaktorů měla daleko více zvýšit důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů a úspor energie. Snad to napraví v praxi, například rychlým prosazením sdílení lokální čisté a levné elektřiny či rozšířením dotačních programů na zateplování domů a střešní fotovoltaiky na nízkopříjmové domácnosti nejen v rodinných, ale i bytových domech," říká Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA.

"Potvrzení závazku zajistit konec uhlí do roku 2033 v programovém prohlášení vlády je třeba ocenit. Klíčové ovšem je, aby tento závazek nezůstal jen na papíře, ale aby se odrazil i v praxi. Například plánované prodloužení těžby uhlí na dole Bílina do roku 2035, o který si žádají Severočeské doly spadající pod skupinu ČEZ, jde zjevně proti tomuto závazku. Je to vskutku paradoxní v situaci, kdy má stát ve skupině ČEZ rozhodující podíl a generální ředitel společnosti Daniel Beneš ještě na její poslední valné hromadě hovořil o tom, že aktuální tržní podmínky indikují ukončení provozu uhelných zdrojů skupiny nejpozději do roku 2030. Před vládou je tak velký úkol, aby se pokusila naplnit to, co si do svého programového prohlášení napsala," doplnil Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR.

"Snaha vytvořit z jaderné energetiky dominantní zdroj výroby elektřiny pro Českou republiku odčerpá nemalé veřejné finance, které budou zapotřebí pro řešení v oblasti energetické efektivity, rozvoje využití obnovitelných zdrojů a jejich integrace do elektroenergetické soustavy. Naši odpověď na energetickou i klimatickou krizi potřebujeme daleko rychleji, než by šlo u jaderných reaktorů vůbec jen uvažovat a to bez vysoce radioaktivních odpadů a bez navyšování jaderných rizik," uzavírá Edvard Sequens, vedoucí energetických projektů v organizaci Calla.