"Smyslem změn je lépe zacílit pomoc. Měla by se dostat především k těm, kteří jsou nejvíce zranitelní," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Většině uprchlíků z Ukrajiny daří úspěšně začlenit do české společnosti a nacházet si práci. "V tomto ohledu patří velký dík nejen solidárním domácnostem, ale i firmám, neziskovkám a vůbec všem, kteří pomáhají. Od začátku války si u nás dokázalo najít práci zhruba 190 tisíc uprchlíků. Od firem víme, že jsou s těmito zaměstnanci velmi spokojeni. Obsazují se velmi často právě pracovní místa, která byla dlouhodobě neobsazená," dodal.

Od prvních okamžiků války pomáhaly také nevládní organizace. Pohotově reagovaly na příchod prvních uprchlíků, ubytovaly tisíce lidí a poskytly jim základní humanitární pomoc. Pomáhaly i v dalších měsících, kdy bylo potřeba sociální a právní poradenství, nebo také podpora při hledání škol či zdravotní péče. "Spolupráci se státem postupně prohlubujeme. Posunuli jsme se k otevřené a pracovní atmosféře na stálé komisi pro adaptaci a integraci ukrajinských uprchlíků. Velmi oceňujeme vznik instituce národní koordinátorky při úřadu vlády a těšíme se na práci krajských koordinátorů. Jako společnost vycházíme podle mého názoru z posledního roku silnější," vyzdvihla ředitelka Migračního konsorcia Andrea Krchová.

"Díky obrovskému nasazení státních institucí, nevládního sektoru i solidaritě českých lidí včetně dětí ve školách či studentů jsme zvládli první náročný rok a Česká republika se stala bezpečným útočištěm pro téměř půl milionu lidí. Spolupráce státu, nevládních organizací a dalších, která je jako příklad dobré praxe oceňována i mezinárodními organizacemi působícími v ČR, je něčím, co chci v maximální míře podpořit i do budoucna," uvedla národní koordinátorka pro adaptaci a integraci válečných uprchlíků z Ukrajiny Klára Šimáčková Laurenčíková.

Změny v humanitární dávce

Po dobu 150 dní od udělení dočasné ochrany bude výše humanitární dávky odpovídat částkám životního minima. Po uplynutí této doby se bude prověřovat, zda existují objektivní překážky pro to, aby žadatel o humanitární dávku mohl začít pracovat. Pokud takové překážky nebudou, po 150 dnech klesne výše dávky na částku existenčního minima. Přísnější pravidla se nebudou vztahovat na zranitelné skupiny. Těmi jsou osoby se zdravotním postižením, děti do 18 let a pečující o dítě do 6 let, dále pak těhotné ženy, studenti a senioři nad 65 let. Vždy se navíc budou testovat konkrétní poměry žadatele, pokud bude mít dostatek prostředků, nebude mít na dávku nárok.

Konkrétně bude humanitární dávka činit po dobu prvních pěti měsíců (150 dnů) po udělení dočasné ochrany u dospělého 4 860 korun (u osob se zdravotním postižením 7 290 korun) a pro dítě 3 490 korun (u dětí ve věku od 6 do 10 let 4 188 korun, u OZP 5 235 korun). Po uplynutí 150 dnů budou v této výši humanitární dávku dostávat pouze ti, kteří patří do zranitelné skupiny. V ostatních případech se sníží na 3 130 korun.

Žádosti bude možné nově podávat pouze elektronicky prostřednictvím on-line formuláře dostupného na stránkách MPSV. Humanitární dávka by měla být také rozšířena o podporu bydlení. Navýší se proto o tzv. započitatelné náklady na bydlení. Ty vymezí samostatné nařízení vlády. Příspěvek pro solidární domácnost bude tedy fungovat v nezměněné podobě do června tohoto roku. Změny humanitární dávky plynule navážou od července.