Nová výše minimální mzdy je kompromisním výsledkem jednání se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů. Odráží dnešní ekonomickou realitu. Navýšení minimální mzdy musíme nastavit obezřetně. Je důležité, aby firmy dokázaly zaplatit své zaměstnance a nezačaly kvůli dalším nákladům propouštět. Prioritou je pro nás míra nezaměstnanosti, která se v Česku stále drží na nejnižší úrovni v celé EU," vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Průměrná mzda by podle aktuálních prognóz měla v příštím roce vzrůst o 5,3 %. Minimální mzda tak po navýšení o 1 100 korun dosáhne 41 % průměrné mzdy. "Chceme především ochránit zaměstnance a zajistit jim jistotu adekvátního nejnižšího možného příjmu za odvedenou práci. Víme, jaká je situace a že prakticky všechny ceny rostou, proto vnímáme, že je na místě zvýšit i tuto částku," dodal ministr Jurečka.

Společně s minimální mzdou se upraví také nejnižší úrovně zaručené mzdy ve skupinách prací 1 a 8. Zaručené částky se pohybují od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku a vyplácejí se v osmi stupních podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. Do první skupiny patří například pomocnice a pomocníci v kuchyni, uklízečky a uklízeči a další méně kvalifikované práce. Ve veřejné sféře se jedná o zaměstnance v první nebo druhé platové třídě.

Do osmé skupiny se pak řadí profese jako třeba finanční a obchodní ředitel/ka, makléř/ka na finančním a kapitálovém trhu, náročné tvůrčí systémové práce a podobně. Ve veřejné sféře do ní spadají zaměstnanci v 15. a 16. platové třídě, tedy například pozice vrchních radů s vysokoškolským vzděláním.

Změny částek nejnižší úrovně zaručené mzdy shrnuje tabulka:
"