Nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci se až dosud týkalo jen domácností, živnostníků, malých a středních firem, subjektů veřejného sektoru a dalších zákazníků. Novelou se rozšíří i na zbývající velké firmy. Umožňuje to aktualizované rozhodnutí Evropské komise o Dočasném krizovém rámci pro rok 2023, jehož přijetí je jedním z velkých úspěchů českého předsednictví v Radě EU. Pro velké firmy budou platit stejné podmínky jako pro ostatní odběratele, tedy nanejvýš 5 000 Kč za MWh u elektřiny a 2 500 korun za MWh u plynu (bez DPH a distribučních poplatků) na 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z minulých pěti let.

Vláda se zabývala také plánem podpory segmentu teplárenství. České teplárenství mělo projít procesem dekarbonizace, Česká republika pro to připravila všechnu potřebnou legislativu i procesy včetně alokace finančních prostředků, ale příslušný program podpory dosud nebyl notifikován ze strany Evropské komise. Situace negativně ovlivnily i aktuální problémy vyvolané ruskou agresí na Ukrajině. Komise proto vzhledem k nastalým okolnostem doporučila využít k podpoře zákazníků v teplárenství opatření podle Dočasného krizového rámce, a Ministerstvo průmyslu a obchodu proto navrhlo připravit nový podpůrný program na pomoc se zvládnutím krize a v procesu transformační podpory pokračovat až po dokončení platnosti Dočasného krizového rámce, tedy po 1. lednu 2024. Kabinet tento postup odsouhlasil.

Vláda rozhodla o zvýšení částek životního minima a existenčního minima od 1. ledna 2023 o 5,2 procenta. Podle zákona o životním a existenčním minimu může vláda tyto částky, které jsou důležité pro výpočet řady sociálních dávek či pro exekuce, zvýšit v pravidelném termínu od 1. ledna, pokud příslušný index spotřebitelských cen v rozhodném období vzroste alespoň o pět procent. Podle údajů ČSÚ vykázal v rozhodném období od května do září 2022 příslušný index spotřebitelských cen nárůst 5,2 procenta. Vláda může obě částky zvýšit i v mimořádném termínu, přičemž počátkem nového rozhodného období bude 1. říjen 2022.

Kabinet novelizoval také nařízení vlády o příspěvku pro solidární domácnost na období druhého pololetí roku 2022. Novelizace spočívá v prodloužení platnosti tohoto nařízení i na první čtvrtletí roku 2022, a to za stejných podmínek jako dosud. Výše příspěvku tudíž až do konce března zůstává na 3 000 korun na osobu měsíčně (nanejvýš 9 000) při ubytování společně se žadatelem a 5 000 korun na osobu měsíčně (nanejvýš 15 000 korun za pět a více osob) v případě samostatného bydlení.

Vláda rozhodla rovněž o navýšení státních příspěvků pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a na výkon pěstounské péče. V obou případech dochází od 1. ledna 2023 ke zvýšení o deset procent. Novým rozhodnutím vlády dojde rovněž k navýšení úhrady nákladů rodičem za službu péče o dítě v dětské skupině. V souladu se zněním zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině dochází od 1. ledna 2023 k navýšení maximální výše úhrady o 720 korun na 4 720 korun.

Kabinet schválil také program podpory návštěvnosti destinace České Švýcarsko. Část národního parku České Švýcarsko zpustošil masivní červencový požár, což se v celém regionu negativně promítlo do zájmu turistů a dalších návštěvníků o služby cestovního ruchu. Právě cestovní ruch přitom měl být jedním z důležitých nástrojů restrukturalizace strukturálně postiženého Ústeckého kraje. Vláda proto odsouhlasila návrh Ministerstva pro místní rozvoj, které ve spolupráci s Ústeckým krajem připravilo program podpory této destinace formou zvýhodněných voucherů na ubytování ve výší 300 korun na osobu a noc. Ministerstvo i kraj na tento program vyčlenily po pěti milionech korun.