Před samotným zasedáním Rady pro zahraniční věci se ministr Jan Lipavský zúčastnil jednání ministrů zahraničí EU s jejich protějšky ze zemí Východního partnerství, s výjimkou Běloruska. Podle ministra Lipavského je podpora Ukrajiny, Moldavska a Gruzie důležitá. "Máme spoustu témat, na kterých s Ukrajinou, Moldavskem a Gruzií chceme spolupracovat, ať už v oblastech energetiky a bezpečnosti nebo v otázce lidských práv. Není to ale jen o praktické náplni partnerství. Existuje tu také společná politická vize, jejímž poselstvím je přesvědčit tyto země a podpořit je v tom, aby se jednou staly součástí Evropské unie," zdůraznil.

Na zasedání Rady pro zahraniční věci evropští zástupci probírali hlavně dvě témata - ruskou agresi na Ukrajině a zhoršující se situaci v Íránu. Unijní ministři se shodli, že EU musí pokračovat v podpoře Ukrajiny, a to jak ve formě dodávek zbraní a dalšího materiálu a vybavení, tak i v podobě finanční podpory. Účastníci jednání také diskutovali o způsobu zajištění odpovědnosti Ruska za válečné zločiny páchané na ukrajinském území a zdůraznili politickou podporu pro devátý balíček sankcí.

Ministři schválili rozšíření sankcí v případě Íránu. Podle šéfa české diplomacie je potřeba se vymezit proti chování země, které se v poslední době dramaticky zhoršuje. "Musíme dál směrem k Íránu vysílat jasné signály o tom, že je nepřijatelné, aby tamní režim tak brutálně potlačoval lidská práva," dodal ministr Lipavský. Nepřijatelná je také íránská podpora ruské agrese na Ukrajině.

Na okraj jednání Rady pro zahraniční věci také šéf české diplomacie předal předsednickou štafetu švédskému ministrovi zahraničních věcí Tobiasi Billströmovi. "Z vlastní zkušenosti vím, že předsedat Radě Evropské unie - to je velká zodpovědnost, ale také velká příležitost. Věřím, že hlas našich švédských kolegů bude v Evropě slyšet."