Vysoké ceny volání a mobilních dat potvrzuje studie zpracovaná pro Evropskou komisi a rovněž mezinárodní srovnání, které vypracoval NKÚ na základě dat ČTÚ. Ze srovnání např. vyplývá, že zatímco v Polsku, Německu a Rakousku cena balíčku obsahujícího 100 volání (188 minut) a 2 GB dat činila v průměru 338 Kč*, zákazníky v ČR stál stejný balíček 1 151 Kč. Vyšší cena (o 17 Kč) byla už jen v Maďarsku.

ČTÚ jako správní a regulační úřad v oblasti poštovních služeb kompenzuje ze státního rozpočtu České poště část čistých nákladů za poskytování tzv. základních poštovních služeb, a to do výše zákonného limitu. Za roky 2018-2020 ČTÚ České poště uhradil 4,5 mld. Kč, což je 61 % z celkových 7,4 mld. Kč čistých nákladů vzniklých v uvedeném období. Celkem 59 % těchto nákladů tvoří výdaje na provoz pošt. Počet pošt je podmíněn legislativními požadavky mj. na dostupnost, hustotu pokrytí a vzdálenost k další poště. ČTÚ na základě takto nastavených kritérií v roce 2015 vypočetl, že minimální počet pošt by měl být 2 100. Vláda však svým nařízením stanovila minimální počet pošt na 3 200, což odpovídalo tehdejšímu počtu provozoven České pošty (3 217). Změna nařízení vlády by mohla přinést úspory nákladů na poskytování a zajištění základních poštovních služeb.

Kontroloři dále zjistili, že náklady na poskytování základních poštovních služeb se mezi roky 2013 a 2020 zdvojnásobily, přestože jejich objem klesl na polovinu. Zatímco objem služeb se snížil ze 477,6 milionu na 247,4 milionu kusů, celkové náklady na jejich poskytování se vyšplhaly z 948 mil. Kč na 1,87 mld. Kč. V roce 2013 činil průměrný jednotkový náklad dvě koruny za poskytnutou službu, v roce 2020 vzrostl už na 7,40 Kč. Přitom vzhledem k rozvoji datových schránek lze v následujících letech předpokládat další snižování objemu poskytovaných základních služeb. Stát bude s občany stále více komunikovat elektronicky, a nebude tedy v takové míře využívat základní poštovní služby.

Co se týče neoprávněného rozdělení veřejné zakázky, kontroloři zjistili, že ČTÚ v rozmezí 19 dnů uzavřel smlouvy na vypracování analýzy velkoobchodního trhu přístupu k mobilním službám s pěti dodavateli napřímo bez výběrového řízení, ačkoliv předmět plnění tří z těchto smluv tvořil prokazatelně jeden funkční celek. ČTÚ tak postupoval v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Dodavatelé vzájemně spolupracovali a odevzdali stejné nebo obdobné, případně související výstupy.