Podmořský hluk je způsoben hlavně lidskou činností na moři a poškozuje biologickou rozmanitost. U mořských savců může vést zvýšená hladina hluku k poškození sluchu a poruchám chování. Impulzivní podmořský hluk vzniká zejména z těžby ropy a zemního plynu v Baltském, Severním, Keltském a Středozemním moři. Nepřetržitý podmořský hluk má na svědomí námořní doprava, nejvíce opět ve Středozemním a Baltském moři.

"Schválení celoevropských limitů podmořského hluku je významným milníkem. Ačkoliv je Česká republika vnitrozemský stát, vnímáme, že mořská agenda je zásadní složkou ochrany životního prostředí nejen v EU ale na celém světě. Proto jsem rád, že se za českého předsednictví podařilo expertům států EU dokončit tato doporučení, která jsou první svého druhu na světě a inspirací pro globální opatření na poli ochrany biodiverzity či regulace námořní dopravy," říká náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík.

Schválené limity stanoví, že nesmí být více než 20 % dané mořské oblasti vystaveno nepřetržitému podmořskému hluku v průběhu jednoho roku a stejně tak nesmí být více než 20 % daného mořského stanoviště vystaveno impulsnímu hluku v průběhu jednoho dne a ne více než 10 % v průběhu jednoho roku.

Členské státy EU nyní budou muset nové limity zohlednit při aktualizaci svých mořských strategií a přijmout taková opatření, aby nové hodnoty dodržely.

Kromě limitů podmořského hluku proběhla na zasedání důležitá diskuze o aktualizaci rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí. Jejím cílem je zajistit, aby evropské mořské vody dosáhly dobrého environmentálního stavu. Česká republika jakožto vnitrozemský stát řídila jednání společně s předchozí předsednickou zemí Francií.