Dohoda o spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou nabyla na významu po ruské agresi. "Covidová situace a následně také zahájení ruské agrese přípravy tohoto dokumentu ztížily. Po ruské invazi na Ukrajinu se musel text upravit tak, aby zohlednil současnou situaci a podmínky, a to například i co se týče ukrajinských studentů na českých vysokých školách," řekl ministr školství Vladimír Balaš. Před invazí studovalo na českých vysokých školách v řádném studiu více než 4000 ukrajinských občanů. Ač je počet zapsaných studentů pro rok 2022/2023 vyšší, lze očekávat, že počet reálně přítomných studentů bude výrazně nižší, neboť Ukrajina nyní nedovoluje překročit hranice mužům od 18 do 60 let. Pro české vysoké školy se tak jedná o komplikovanou situaci z důvodu plánování kapacit studijních programů a ročníků. Ukrajinský ministr školství uvedl, že tyto komplikace chápe, ale že obrana země musí být prioritou jejích občanů. "Pro Ukrajinu se jedná o velmi důležitou spolupráci, nejen v oblasti vysokých škol, ale ve školství obecně. Moc děkujeme českému národu za veškerou podporu," řekl ukrajinský ministr školství Serhiy Shkarlet.

Dalším tématem jednání byla situace ukrajinských dětí - azylantů v českých mateřských, základních a středních školách, jejichž podíl podle posledních dat tvoří necelá 3 procenta ze všech dětí. Ministr školství ukrajinského kolegu informoval, že Česká republika v součtu disponuje dostatkem míst ve školách, nicméně ve velkých aglomeracích je kapacita již vyčerpána, a proto ministerstvo pravidelně kontaktuje ukrajinskou ambasádu v Praze, aby Ukrajincům předávala informace o pracovních příležitostech i kapacitách škol mimo krajská města. "Ukrajinská strana by měla motivovat své občany, aby souhlasili s přesunem do míst, kde je kapacit ve školách dostatek a zároveň menší náklady na základní životní potřeby. Nejde zdaleka jen o kapacity škol, ale také o možnosti bydlení, zaměstnání či lékařských služeb," řekl ministr Vladimír Balaš.

Ukrajinští žáci podle Balašových slov získají na konci školního roku vysvědčení, které umožní uznání jejich vzdělávání v době pobytu v České republice. U středního a vyššího odborného vzdělávání bude pak možné posoudit získané kompetence prostřednictvím dokumentu Europass. "Pro české ministerstvo školství je klíčové umožnit žákům středních a vyšších odborných škol pokračovat ve studiu tak, aby na něj mohli po návratu na Ukrajinu navázat, nebo dokončit studium na území ČR a následně na Ukrajině již vykonávat příslušnou profesi. V tomto je nutná součinnost ukrajinského ministerstva," řekl ministr Vladimír Balaš. Ten ocenil také ukrajinskou iniciativu vytvořit z tzv. nárazníkových zemí pracovní skupinu, jejichž kurikula by se detailně porovnala právě pro usnadnění uznávání dosaženého vzdělání.

Ukrajinský ministr Shkarlet na jednání otevřel také téma tzv. dvojí výuky. Velké množství ukrajinských dětí totiž nenavštěvuje české školy a učí se online podle ukrajinského kurikula. "Vážíme si, že Česká republika naše žáky přijala, a samozřejmě pokud český zákon něco vyžaduje, je potřeba to respektovat," uvedl ministr Shkarlet. Oba ministři se proto dohodli na vzájemném uznávání kurikula, což povede k omezení online výuky z Ukrajiny pouze na některé předměty, například ukrajinský jazyk a ukrajinské reálie, jako je například dějepis. "Díky takové redukci předmětů, které se vyučují online tak dojde k odbřemenění ukrajinských žáků od dvojí výuky a budou tak mít více času na socializaci," řekl ministr Balaš.

Na závěr ministr školství Balaš sdělil, že by rád předal agendu týkající se Ukrajiny, která se řeší v rámci českého předsednictví Radě EU rád předal nástupnické zemi. "K tomu proto plánujeme setkání se švédským ministrem školství, na kterém bych mu tuto agendu osobně představil a předal," řekl Vladimír Balaš.