Prvním bodem jednání ministrů obrany byly otázky týkající se aktuálního dění, především spuštění evropské výcvikové mise přibližně pro 15 tisíc ukrajinských vojáků. Ministryně Černochová na zasedání v Bruselu deklarovala silnou podporu ČR této misi. "Jasná podpora ČR Ukrajině se odrazí i ve velikosti našeho příspěvku do výcvikové mise EU. Budeme se podílet nejen na výcviku ukrajinských vojáků v Polsku, ale poskytneme také plnohodnotný výcvikový modul na našem území," uvedla ministryně. Zároveň zdůraznila i potřebu pokračující podpory Ukrajiny z prostředků evropského mírového nástroje (EPF), jehož objem se proto bude muset navýšit. "Budoucí využití EPF pro podporu Ukrajiny je prioritou našeho předsednictví. Musíme si být jisti, že nová výcviková mise bude dostatečně podpořena asistenčními opatřeními z tohoto nástroje."

Kromě dění na Ukrajině se hovořilo také o Sahelu a rozvoji obranných schopností EU

Ruská agrese na Ukrajině nemá vliv jen na dění v Evropě. Dopady tohoto konfliktu pociťují také další regiony. Mezi ně patří také oblast Sahelu, která zůstává jedním z klíčových regionů pro evropskou bezpečnost.

Právě zhoršené bezpečnostní prostředí v oblasti v kombinaci s nestabilitou západního Balkánu a Blízkého Východu a v neposlední řadě také válkou na Ukrajině ukazuje EU, jak naléhavé je řešit nedostatky ve vojenských schopnostech a jak nutné je doplnit zásoby vojenského materiálu. Z tohoto důvodu ministři obrany vůbec poprvé zasedli k jednacímu stolu v rámci bloku věnovanému čistě rozvoji schopností. Realizace takových společných jednání týkajících se výslovně tohoto tématu je jedním z úkolů Strategického kompasu EU, který byl schválen v březnu tohoto roku. Pomoci by s tím mělo efektivní využívání existujících koordinačních nástrojů a společné zadávání projektů strategického významu. Jednou z možností je i zapojení třetích států a jejich vojenských a průmyslových kapacit v projektech PESCO.

Na závěr jednacího dne se k ministrům obrany EU připojil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a virtuálně také ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, který ministry informoval o nejaktuálnějším dění v napadené zemi. Ministryně Černochová při této příležitosti zopakovala, že při mezivládním jednání v Kyjevě před dvěma týdny spolu s českým premiérem Petrem Fialou předali zástupcům Ukrajiny jednoznačné poselství: Česká republika bude stát po boku Ukrajiny tak dlouho, jak bude třeba. "Je obdivuhodné, že ukrajinské úsilí nese ovoce, navzdory zintenzivnění ruského tlaku prostřednictvím bezohledného bombardování civilních cílů. Musíme i nadále rozvíjet silnou politickou a materiální podporu Ukrajině. Cílem musí být zajištění schopnosti ukrajinského státu i nadále efektivně bránit své území v rámci všech operačních domén," potvrdila postoj ČR k podpoře napadené země ministryně Černochová a dodala, že je již nyní potřeba se intenzivně věnovat poválečné rekonstrukci Ukrajiny.

Bilaterální jednání se švédským ministrem obrany

Před společným jednáním unijních ministrů proběhlo rovněž bilaterální jednání ministryně Černochové s jejím novým švédským protějškem Palem Jonsonem, který byl do funkce jmenován v říjnu. Česká republika a Švédsko jsou dlouholetými strategickými partnery v na poli obrany a bezpečnosti, obzvláště pro oblast vyzbrojování a obranně-průmyslové spolupráce.

Ministři Černochová a Jonson jednali především o významných vyzbrojovacích projektech, zejména o pořízení švédského pásového bojového vozidla CV90 Českou republikou. Tento projekt je zásadní pro přezbrojení českých pozemních sil a pro plnění závazků ČR v NATO v oblasti výstavby vojenských schopností. Ministři se shodli, že je v zájmu obou zemí, aby jednání rychle postupovala kupředu a dospěla ke shodě nejpozději koncem tohoto roku. V projektu se počítá s výrazným zapojením českého obranného průmyslu (nejméně 40 % hodnoty zakázky), což dále posílí průmyslovou spolupráci obou zemí.

Diskuse ministrů se týkala také agendy českého předsednictví v Radě EU a jeho hlavních priorit, protože to je právě Švédsko, které na začátku roku 2023 převezme pomyslný štafetový kolík předsednictví od ČR. Další prohloubení obranné spolupráce obou zemí nastane rovněž v souvislosti s nadcházejícím vstupem Švédska do NATO, které ČR plně podporuje a které již ratifikovala.