Játra se dokážou velmi dobře regenerovat, tato jejich schopnost ale není neomezená. Nemocná játra se však o pozornost dlouho nehlásí, a tak se člověk o svých potížích často dozví, až když je onemocnění v pokročilém stádiu. V České republice jsou játra dokonce druhým nejčastěji transplantovaným orgánem. Co nejvíce poškozuje játra a čemu se raději vyhnout?

1. Alkohol
Nejčastější a nejznámější příčinou jaterních problémů je alkohol. Játra metabolizují více než 90 % alkoholu a jen malé množství se vylučuje ledvinami, plícemi a kůží. Alkohol játrům škodí a nezáleží přitom na druhu nebo kvalitě, ale na množství. Játra jsou schopna bez poškození odbourat přibližně 30 gramů čistého alkoholu denně, což odpovídá 2 decilitrům vína, 2 skleničkám destilátu nebo 2 malým pivům. Při pravidelné konzumaci velkého množství alkoholu tuto zátěž přestávají zvládat, jaterní buňky postupně odumírají a dochází k zánětu a jizvení jaterní tkáně, což vede k nevratnému a fatálnímu stadiu poškození jater - cirhóze.

2. Obezita
Nadváha i obezita jsou důsledkem špatného složení stravy a nedostatku fyzické aktivity. Jedná se tedy o nepoměr mezi vysokým kalorickým příjmem a nízkým energetickým výdejem. Obezita je jedním z hlavních rizikových faktorů pro vznik jaterní steatózy neboli ztukovatění jater, které postihuje až 80 % obézních lidí. Ačkoli steatóza nemocnému nijak nevadí a nezpůsobuje mu většinou žádné problémy, může se časem vyvinout ve fibrózu jater a podobně jako v případě alkoholového poškození až v cirhózu.

3. Metabolické nemoci
Stále větší pozornost se v posledních letech věnuje metabolickému syndromu, který zahrnuje několik metabolických poruch včetně cukrovky 2. typu, vysoké hladiny tuků v krvi, hypertenze nebo již zmiňované obezity. Metabolický syndrom je spojen s rozvojem mnoha zhoubných i nezhoubných onemocnění. Nejčastějším jaterním onemocněním u pacientů s metabolickým syndromem je ztukovatění jater, které postihuje až 75 % lidí s diabetem. Mezi další možné jaterní komplikace patří cirhóza jater.

4. Infekce a viry
Játra jsou hlavním orgánem, který filtruje krev, a jsou proto náchylná k infekcím přenášeným krví. Nejčastěji je poškozuje virová hepatitida B a C, ale mohou být poškozena i infekcemi, které primárně postihují jiné tkáně než játra.
V souvislosti s koronavirovou pandemií byl zkoumán také vliv viru SARS-CoV-2 na játra. Jak se ukazuje, těžká forma COVID-19 postihuje ve vyšší míře lidi s obezitou, diabetem či hypertenzí, tedy ty, kteří již často trpí i ztukovatěním jater. A právě u pacientů s jaterní steatózou se objevuje vyšší zánětlivá reakce na infekci koronavirem a častější poškození jater.

5. Toxické látky
Játra jsou detoxikační orgán, proto přes ně projdou i veškeré toxické látky, které dostáváme do našeho těla, ať už úmyslně, nebo neúmyslně - od čistících prostředků, se kterými přijdeme do kontaktu v domácnosti, přes zplodiny při pasivním či aktivním kouření až po drogy. Při nitrožilním užívání drog navíc dochází až v 75 % k infekci některým z virů, které napadají právě játra. Rizikem může být i současné užívání velkého množství léků. To se mimo jiné ukazuje jako možný rizikový faktor poškození jater i při léčbě závažného průběhu onemocnění COVID-19.

Jak na poškozená játra?
Mnoho jaterních onemocnění lze zvládnout, pokud se zachytí včas. Bez léčby však mohou způsobit trvalé poškození. Určitě je dobré nezapomínat na pravidelné preventivní prohlídky u lékaře spojené s odběrem krve. V rámci prevence je vhodné zaměřit se na zdravou stravu, pravidelný pohyb, vyhýbat se alkoholu a dalším rizikovým faktorům. Pro podporu správné funkce jater je vhodné rovněž užívání přípravků, které podporují jejich regeneraci.