Vláda Petra Fialy je připravena podniknout všechny potřebné kroky pro to, aby strategický projekt výstavby gigafactory koncernem Volkswagen byl realizován v České republice v lokalitě Plzeň-Líně. Automobilový průmysl je jedním z klíčových oborů českého průmyslu a přechod na elektromobilitu je velkou výzvou, kterou musí zvládnout. Výstavba gigafactory na automobilové baterie má potenciál stát se jednou z největších investičních akcí v historii samostatné České republiky, která bude mít zásadní dopad na udržení konkurenceschopnosti. Mimo jiné zajistí vznik zhruba 4 000 vysoce kvalifikovaných pracovních míst.

Vláda proto mimo jiné uložila ministrům průmyslu a obchodu, financí a dopravy okamžitě zahájit přímá jednání s vedením koncernu Volskswagen k realizaci projektu výstavby gigafactory v České republice v lokalitě Plzeň-Líně a ministryni obrany zajistit v souvislosti s realizací projektu výstavby gigafactory v České republice v lokalitě Plzeň-Líně náhradní lokality a potřebnou infrastrukturu pro potřeby Armády ČR, která v Líních provozuje vojenské letiště.

Vláda také upravila pravidla dotačního programu podpory velkoodběratelů elektřiny a plynu na pomoc s pokrytím zvýšených nákladů na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen. V rámci jeho aktualizace byly z podpory vyřazeny podniky, které spadající do kategorie zákazníků se zastropovanými cenami elektřiny a plynu a kterých se týká připravovaná daň z neočekávaných zisků. Na druhou stranu byl ale program i na základě rozhodnutí Evropské komise rozšířen na všechny sektory hospodářství ČR. V původním rozsahu měla být podpora určena pouze pro zemědělství, rybářství, lesnictví a zpracovatelský průmysl.

Kabinet rovněž upravil dvě nařízení vlády z roku 2019, které se týkají pracovní migrace. První změna reaguje na fakt, že kvůli ruské agresi na Ukrajině není možné využívat kvótu 2 000 žádostí o zaměstnanecké karty na zastupitelských úřadech v Kyjevě a ve Lvově. Nově bude možné část této kvóty využít pro nábor pracovníků v Jerevanu (Arménie), Kišiněvě (Moldavsko), Manile (Filipíny), Skopje (Severní Makedonie) a Tbilisi (Gruzie). Druhou změnou je prodloužení platnosti nařízení o mimořádném pracovním vízu pro státní příslušníky Ukrajiny pracující v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví o další tři roky. Původní platnost nařízení byla do 31. prosince 2022.

Vláda také vyslovila souhlas s přijetím úvěru od Rozvojové banky Rady Evropy na spolufinancování vybraných výdajů státního rozpočtu vynaložených v souvislosti s konfliktem na Ukrajině na pomoc uprchlíkům v celkové výši ekvivalentu až 400 milionů eur. Úvěr bude poskytnut ve dvou částech, podmínkou přijetí jednotlivých tranší je celková výhodnost ve srovnání s alternativním způsobem financování. Peníze budou určeny na spolufinancování výdajů státního rozpočtu vynaložených na humanitární dávky, solidární příspěvky pro české domácnosti a finanční příspěvky pro územně samosprávné celky na zajištění ubytování pro uprchlíky.

Vláda rovněž jmenovala nového člena Rady Českého telekomunikačního úřadu. S účinností od 24. října se novým členem Rady stal Jiří Šuchman. Rozhodla také o novém předsedovi Rady. Od 1. února 2023, kdy skončí tříletý mandát současné předsedkyni Haně Továrkové, se novým předsedou stane dosavadní člen Rady Marek Ebert.