Podle posledního sčítání osob bez domova, který provedl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, bylo na jaře roku 2019 bez domova 23 830 lidí. Podle národního ředitele sociálních služeb Armády spásy, Jana Františka Krupy, jsou tato čísla mnohem vyšší: "Náš odhad počtu lidí bez domova v České republice osciluje mezi 30 - 70 tisíci. Při sčítání v roce 2019 se totiž nesčítali osoby ubytované v krátkodobých komerčních ubytovnách, děti opouštějící institucionální výchovná zařízení či pěstounskou péči, osoby v zařízeních pro uprchlíky, klienti Přístavů, případně další neidentifikovatelné skupiny."

Jan František Krupa očekává, že bude přibývat lidí, kteří budou služby Armády spásy potřebovat: "Ekonomická krize se na počtu lidí, kteří ztratí domov, projeví s časovým odstupem. Momentálně na ulici nepřibývají tisíce lidí, ale obávám se, že na nižší střední třídu a chudší lidi, kteří zatím zvládají hradit své závazky, krize brzy dopadne," doplňuje Jan František Krupa.

Armáda spásy již nyní sleduje, že v rodinách dochází ke změně skladby jídla. "Například rodiny s dětmi omezují nákup masa, ovoce či zeleniny. Od našich uživatelů slýcháme, že mnohem hůř vychází s penězi a mnozí potřebují podporu. Nakupují ve slevách, využívají potravinové balíčky, oblečení řeší díky darům. Armáda spásy získává produkty z potravinové banky a našim klientům můžeme na několika místech nabídnout pečivo, ovoce, zeleninu i balíček trvanlivých potravin," říká Jaroslav Vejmola, zástupce národního ředitele pro rozvoj kvality.

Armáda spásy také obecně eviduje nárůst potřeby psychosociální podpory a u svých klientů řeší vzrůstající napětí z nedostatku potravin. Především je potřeba poskytnout prostor pro ventilaci pocitů těm, kteří se potřebují svěřit. "Naši sociální pracovníci často s klienty řeší napětí z celkové situace, nejistotu z toho, co bude. Od klientů slýchají, že je vše drahé a nikdo jim nepomáhá. Proto velmi kladně hodnotí pomoc Armády spásy," dodává Jaroslav Vejmola.

Sociální pracovníci se snaží podpořit uživatele služby i podáváním žádostí o finanční příspěvek u různých nadací, nicméně mnoho nadací podporuje pouze osoby s handicapem, osoby seniorského věku, samoživitelky či rodiny. Zpravidla se nezabývají cílovými skupinami jako jsou jednotlivci či páry, u kterých pracovníci Armády spásy ví, že mají zdravotní omezení, přesto nesplňují podmínky na výplatu invalidního důchodu, či příspěvku na péči. Armáda spásy běžně eviduje ve své praxi i příklady uživatelů, kteří opouští azylové domy a mají problém sehnat jiné bydlení. Například uživatel azylového domu v Ostravě sháněl vlastní bydlení a byla mu nabídnuta garsonka 27 m2 za 10.000,- Kč a k tomu záloha na energie 4000,- Kč. To je pro lidi v takovýchto situacích nereálné.

"Vnímáme, že by bylo potřeba se zaměřit se i na tyto cílové skupiny vzhledem k rostoucí inflaci, jelikož si nemohou pomoci zvýšením svých příjmů například nástupem do zaměstnání. Pracovníci Armády spásy se snaží lidem, kteří se v důsledku vysoké inflace a rostoucích cen dostali do potíží, pomoci především formou materiální a potravinové pomoci z potravinových sbírek a darů hodných lidí. Je také potřeba zmínit, že velmi důležitá jsou i preventivní opatření, proto se snažíme uživatele informovat o potřebě šetření, ale také navýšení záloh na energie, jelikož vyúčtováním energií v příštím roce by se mohla prohloubit jejich finanční krize," doplňuje Jaroslav Vejmola.