"Současné problémy s klimatickými změnami, přes válečné konflikty až po covidovou pandemii v této době postihují nejzranitelnější skupiny obyvatelstva a zastavují tak roky pokroku v boji proti chudobě. Tento den pod záštitou OSN zaměřuje pozornost na prohlubující se nerovnosti v životních podmínkách po celém světě, a proto je na něj třeba upozornit," uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Města vytvářejí bohatství, ale také koncentrují chudobu a nerovnost. Jak se vypořádat s tímto trendem patří mezi nejnaléhavější výzvy, kterým městské oblasti ve všech zemích čelí. Zlepšení příjmů a různé příležitostí pro všechny jsou zásadní pro dosažení vyšší životní úrovně. Proto by se měly stát středem intervencí všech politik s cílem vytvořit inkluzivní a spravedlivou městskou budoucnost po celém světě. Bez společné akce na všech úrovních by se chudoba a nerovnost mohly stát tváří budoucnosti většiny měst.

Zpráva OSN "Habitat?s World Cities Report" odhaduje, že až 163 milionů nově chudých lidí nyní žije ve městech a městských oblastech. Přišli o příjem, nemají důstojné bydlení a nemají přístup k základním službám.

Chudoba je na vzestupu v téměř jedné třetině zemí subsaharské Afriky a ve většině zemí není možné tento trend ukončit do roku 2030. Míra městské chudoby a nerovnosti ve spojení s dopady pandemie COVID-19 jsou jasnými ukazateli, že vlády musí nyní jednat. Města a samosprávy na nižší úrovni by měly přijmout vícerozměrný přístup k řešení těchto problémů. Zásadní jsou investice do rozšiřování infrastruktury a služeb do znevýhodněných čtvrtí. Dalším bodem je podpora neformálního genderově vyváženého zaměstnávání.

Světový den Habitat se poprvé slavil v roce 1986 v Nairobi v Keni s tématem "Na přístřešek mám právo", kde má od té doby stálou a pozorovatelskou misi při stanovišti OSN.