Navazuje tím na dříve dohodnutá opatření týkající se naplnění zásobníků plynu a snížení poptávky po plynu, jejichž cílem je připravit se na nadcházející zimu. Komise rovněž pokračuje v práci na zlepšení likvidity účastníků trhu, snížení ceny plynu a dlouhodobější reformě uspořádání trhu s elektřinou.

První reakcí k řešení vysokých cen je snížení poptávky. To může ovlivnit ceny elektřiny a vést celkově ke zklidnění na trhu. Nejdražší hodiny spotřeby elektřiny v situaci, kdy cenu výrazně ovlivňuje výroba elektřiny z plynu, Komise navrhuje řešit zavedením povinnosti snížit spotřebu elektřiny ve vybraných hodinách s nejvyšší cenou nejméně o 5 %. Členské státy budou muset určit 10 % hodin s nejvyšší očekávanou cenou a během těchto hodin snížit poptávku. Komise rovněž navrhuje, aby členské státy usilovaly o snížení celkové poptávky po elektřině nejméně o 10 % do 31. března 2023. K dosažení tohoto snížení poptávky si mohou zvolit vhodná opatření, mezi něž může patřit finanční kompenzace. Snížení poptávky v době špičky by během zimy vedlo ke snížení spotřeby plynu o 1,2 miliardy m2. Zvyšování energetické účinnosti je rovněž klíčovou součástí plnění našich závazků v oblasti klimatu v rámci Zelené dohody pro Evropu.

Komise také navrhuje dočasné zastropování příjmů pro výrobce elektřiny z "inframarginálních" zdrojů, tj. elektřiny vyrobené technologiemi s nižšími náklady, jako jsou obnovitelné zdroje energie, jaderná energie a lignit, kteří dodávají elektřinu do sítě za nižší náklady, než je cenová hladina stanovená dražšími "marginálními" výrobci. Tito "inframarginální" výrobci mají mimořádné příjmy s relativně stabilními provozními náklady, neboť nákladné plynové elektrárny zvýšily velkoobchodní cenu elektřiny, kterou dostávají. Komise navrhuje stanovit strop příjmů pro inframarginální výrobce ve výši 180 EUR/MWh. To výrobcům umožní pokrýt své investiční a provozní náklady, aniž by byly narušeny investice do nových kapacit v souladu s cíli EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 a 2050. Příjmy překračující strop budou vybírány vládami členských států a použijí se na pomoc spotřebitelům při snižování účtů za energie. Členské státy, které obchodují s elektřinou, se vybízejí, aby v duchu solidarity uzavíraly dvoustranné dohody o sdílení části inframarginálních příjmů vybraných státem, v němž se elektřina vyrábí, ve prospěch koncových odběratelů v členském státě s nízkou úrovní výroby elektřiny. Tyto dohody mají být uzavřeny do 1. prosince 2022, pokud čistý dovoz elektřiny do členského státu ze sousední země činí alespoň 100 %.

Zatřetí, Komise rovněž navrhuje dočasný solidární příspěvek z nadměrných zisků generovaných z činností v odvětví ropy, zemního plynu, uhlí a rafinace, na něž se nevztahuje zastropování příjmů pro inframarginální výrobce. Tento časově omezený příspěvek by přispěl k zachování investičních pobídek v zájmu ekologické transformace. Členské státy by jej vybíraly ze zisků za rok 2022, které jsou alespoň o 20 % vyšší než průměrné zisky za předchozí tři roky. Příjmy by byly vybírány členskými státy a přesměrovány ve prospěch spotřebitelů energie, zejména zranitelných domácností, těžce zasažených společností a energeticky náročných průmyslových odvětví. Členské státy mohou také financovat přeshraniční projekty v souladu s cíli plánu REPowerEU nebo využít část příjmů na společné financování opatření na ochranu zaměstnanosti nebo podporu investic do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti.

V rámci další intervence v oblasti pravidel trhu s elektřinou Komise navíc navrhuje rozšířit soubor opatření pro ceny energií, který je na pomoc spotřebitelům k dispozici. Návrhy by poprvé umožnily regulované ceny elektřiny pod úrovní nákladů a rozšířily by regulované ceny i na malé a střední podniky.

Jak oznámila předsedkyně Komise von der Leyenová dne 7. září, Komise se bude i nadále zabývat dalšími možnostmi, jak snížit ceny pro evropské spotřebitele a průmysl a zmírnit tlak na trh. Komise prohloubí diskusi s členskými státy o nejlepších způsobech snížení cen plynu a provede rovněž analýzu různých návrhů týkajících se cenových stropů a posílení úlohy platformy EU pro nákup energie při usnadňování dohod o nižších cenách s dodavateli prostřednictvím dobrovolného společného nákupu. Komise bude také nadále pracovat na nástrojích ke zlepšení likvidity na trhu energetických služeb a přezkoumá dočasný krizový rámec pro státní podporu s cílem zajistit, aby členským státům i nadále umožňoval poskytovat nezbytnou a přiměřenou podporu hospodářství a zároveň zajišťoval rovné podmínky. Na mimořádném zasedání Rady pro energetiku dne 9. září ministři energetiky členských států podpořili činnost, kterou Komise v současnosti v těchto oblastech realizuje.