"Stále slýcháváme, že je vláda nečinná a našim občanům v současné krizi nepomáhá. Na konkrétních číslech jasně vidíme, že to není pravda. Na pomoc občanům jsme vyčlenili celkově 177 miliard korun. I podle statistik nezávislé evropské instituce IFIs je Česká republika v míře pomoci občanům v poměru k HDP na 4. místě v rámci celé EU," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). "Co ale chci zdůraznit, je především to, aby se lidé nebáli o pomoc požádat, pokud ji potřebují. Jasně vidíme, že stát může každému podat pomocnou ruku, pokud to bude nutné," dodal.

Konkrétní modelové příklady současné pomoci státu

(za říjen 2022 díky kombinaci současných opatření - příspěvku na bydlení, energetického tarifu a příspěvku na dítě)

Čtyřčlenná rodina se dvěma malými dětmi žijící v nájemním bydlení v krajském městě. Čistý příjem rodiny je necelých 38 400 Kč, náklady na bydlení činí 18 600 Kč (z toho 3 700 Kč platí za elektřinu).

Samoživitelka se dvěma malými dětmi žijící v nájemním bydlení v krajském městě. Čistý příjem rodiny je 27 300 Kč, náklady na bydlení činí 15 600 Kč (z toho 2 000 Kč platí za elektřinu). Říjnové náklady na elektřinu jí úsporný tarif pokryje celé (2 000 Kč), v listopadu pak bude doplácet pouze 500 Kč (úsporný tarif jí doplatí 1 500 Kč, čímž se dostane na výši podpory 3 500 Kč za energie).

Seniorka žijící ve vlastním doměv malém městě. Čistý příjem má 13 800 Kč, náklady na bydlení činí 6 800 Kč (z toho 4 000 Kč platí za elektřinu).

Úsporný tarif se z pohledu nároku na sociální dávky nepovažuje za příjem a při např. výpočtu nároku na příspěvek na bydlení se na náklady na energie kryté úsporným tarifem hledí, jako kdyby je hradil žadatel. Domácnosti tedy kvůli úspornému tarifu nepřijdou o nárok na PnB pro další čtvrtletí a jiné dávky.