Premiér ve svém projevu označil srpnové události za jedny z nejdůležitějších našich moderních dějin. Konec Pražského jara v roce 1968 přirovnal k událostem, které se momentálně odehrávají na Ukrajině.

"Ještě nikdy v historii samostatné České republiky nebyla připomínka srpnových událostí tak aktuální a naléhavá jako dnes, padesát čtyři let poté. Důvod je jasný - ruské tanky opět jezdí po cizí zemi, tentokrát na Ukrajině, a snaží se rozstřílet její sny o lepší budoucnosti. Obě události dělí desítky let, přihodily se v jiném kontextu, a přesto jsou si v něčem podobné. Jako bychom dnes na Ukrajině sledovali vzdálenou ozvěnu našeho srpna," uvedl v projevu premiér.

V rámci projevu český předseda vlády také upozornil, že i právě proto je důležité stále podporovat Ukrajinu.

"Naši přátelé na Ukrajině chtějí přesně totéž, co my už máme, a neváhají za to bojovat. I proto je vojensky, humanitárně i diplomaticky podporujeme. Naše vlastní zkušenost se srpnem 1968 - české oběti na životech; zmařené osudy; lidé, které okupace vyhnala do emigrace; všechna ta ztracená normalizační léta - to všechno nás k tomu zavazuje," řekl Petr Fiala.

Předseda vlády ve svém projevu také ocenil snahu lidí, kteří v srpnu 1968 navzdory vojenské převaze neváhali a bránili svojí vlast a budovu Českého rozhlasu.

"Reakce občanů však byla jednoznačná - většina vůči okupantům cítila odpor, řada lidí se snažila ztížit postup sovětských vojáků, vysvětlovat jim, že dělají chybu, nebo alespoň vyjádřit nějakým způsobem svůj nesouhlas. Ačkoli nebyli ozbrojení, nechtěli jen přihlížet. Snažili se udělat všechno, co v tu chvíli bylo v jejich silách. Klíčové střety probíhaly právě zde, v těsné blízkosti budovy Rozhlasu, tehdy nejdůležitějšího informačního zdroje v naší zemi," doplnil předseda vlády.