Do třetí aktualizace unijního seznamu dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů bylo navrženo 30 nových druhů, po složitých jednáních jich Evropa schválila o osm méně. Z rostlin jde o babelku řezanovitou (Pistia stratiotes), využívanou v akvaristice a zahradních jezírcích, a o rostliny, které se v ČR vyskytují ojediněle - rdesno mnohoklasé (Koenigia polystachya), příbuzné křídlatkám, dále popínavý jesenec okrouhlolistý (Celastrus orbiculatus) a keř (Hakea sericea). V případě ryb je z pohledu ČR nejvýznamnější zařazení invazního sumečka černého (Ameiurus melas), který se na našem území na některých místech vyskytuje, ale na seznamu je uveden také agresivní hadohlavec skvrnitý (Channa argus) a v akvaristice využívané - gambusie komáří (Gambusia affinis) a gambusie Holdbrookovy (Gambusia holbrooki). Z mořských a brakických ryb se na seznam dostaly moron (Morone americana) a fundul mumiový (Fundulus heteroclitus) a také řasa (Rugulopteryx okamurae).

Nově je na unijní seznam invazních nepůvodních druhů zařazen také had korálovka pruhovaná (Lampropeltis getula), pták bulbul šupinkový (Pycnonotus cafer), jelen axis indický (Axis axis) a dosavadní výčet invazních severoamerických veverek byl doplněn o veverku Finlaysonovu (Callosciurus finlaysonii). Na seznamu figurují také 4 druhy tzv. ohnivých mravenců Solenopsis geminata, Solenopsis invicta, Solenopsis richteri a Wasmannia auropunctata a zbylé druhy z unijního seznamu doplňují vodní živočichové: vodní mlž (Limnoperna fortunei), rak rusoboký (Faxonius rusticus) a akvaristicky a laboratorně využívaná žába drápatka vodní (Xenopus laevis). Některé druhy jako ryba fundul mumiový (Fundulus heteroclitus), rostlina babelka řezanovitá (Pistia stratiotes) a žába drápatky vodní (Xenopus laevis) byly zařazeny s odloženou účinnost na rok 2024, aby se členské státy mohly připravit na vydávání případných povolení výjimek podle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1143/2014. Tyto tři druhy se mj. používají pro výzkum a ten by neměl být podle Evropské komise jejich zařazením na unijní seznam omezen. U jesence okrouhlolistého (Celastrus orbiculatus) byla účinnost odložena až na rok 2027.

Třetí aktualizace seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropsku unii nabývá platnosti 2. srpna 2022. "Většina z druhů doplněných nyní na unijní seznam se u nás zatím nevyskytuje a pro ČR je tak rozšíření unijního seznamu významné především z hlediska prevence zavlečení nových invazních druhů na naše území. Na všechny nově zařazené druhy na unijní seznam invazních nepůvodních druhů se však pochopitelně vztahují omezení stanovené nařízením, jako jsou zákazy jejich držení a chovu či pěstování, dovozu a převozu v rámci EU, jejich uvádění na trh (obchodování s nimi) i jejich vypouštění do přírody," doplňuje ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP Jan Šíma.

Kromě možnosti povolení výjimek (např. pro účely výzkumu) se ovšem i u těchto druhů uplatní přechodná ustanovení, kdy si nekomerční, zájmoví chovatelé mohou jedince invazních nepůvodních druhů ponechat na dožití (pokud se v souladu s § 13j odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. registrují a současně zabrání dalšímu rozmnožování a úniku držených jedinců) a komerční subjekty mají dvouletou lhůtu (od data zařazení druhu na unijní seznam), aby za podmínek stanovených nařízením vyčerpaly své zásoby.

Výskyt těchto druhů v naší přírodě bude nezbytné sledovat a v případě nově zjištěného výskytu včas zasáhnout a vznikající populaci odstranit. U druhů, které jsou u nás již značně rozšířené (z nově zařazených druhů např. sumeček černý), bude nezbytné zajistit jejich regulaci a omezení dopadů na biodiverzitu, případně i na lidské zdraví nebo hospodářství.

Pro chovatele invazních živočišných druhů platí povinnost registrace.