"Montrealský protokol významně přispívá k ochraně klimatu, ale pro rozvojové země je jeho dodržování ekonomicky náročné. Proto potřebují finanční podporu a jsem ráda, že se státy dohodly na doplnění fondu tak, aby nebylo ohroženo pokračování projektů," komentuje výsledek jednání ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Hlavním cílem Montrealského protokolu jsou celosvětová opatření na vyloučení výroby a spotřeby regulovaných chemických látek, které podle vědeckých zjištění poškozují ozonovou vrstvu. Jde o nejúspěšnější globální environmentální smlouvu ratifikovanou 197 státy světa a Evropskou unií.

Zatímco ve vyspělých státech se nejškodlivější látky už téměř nepoužívají nebo jsou výrazně omezeny, v rozvojových zemích jde proces pomaleji. Tyto státy využívají na projekty pro ochranu ozonové vrstvy peníze z Mnohostranného fondu pro implementaci Montrealského protokolu (MLF) a právě o jeho doplnění na období let 2021-2023 jednaly delegace v Bangkoku. Fond je tvořen příspěvky vyspělých zemí včetně České republiky, která ho financuje z rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí. Projekty z tohoto fondu přispívají k ochraně klimatického systému Země a přináší tak dlouhodobě benefit všem.

Státy na zasedání schválily navýšení o 540 milionů dolarů, z čehož 475 milionů je tvořeno novými příspěvky smluvních stran z rozvinutých zemí. Kromě toho bude po roce 2023 na projekty pro ochranu ozónové vrstvy využito také 246 milionů dolarů, které nebyly utraceny v aktuálním období kvůli obtížím souvisejícím mimo jiné i s covidovou pandemií.