"Kvůli ruské agresi na Ukrajině jsme svědky největší migrační vlny od konce 2. světové války. Česká republika přijala v krátkém čase enormní množství uprchlíků. Jsme v rámci EU třetím nejčastějším cílem Ukrajinců. Abychom mohli ještě více zefektivnit pomoc těmto lidem a lépe využít jejich potenciál, zpracovali jsme sami unikátní analýzu," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU ČSL).

Z analýzy vyplývá, že uprchlíci jsou většinou mladí a vzdělaní. Mezi příchozími je 44 % žen a 36 % dětí. Tento poměr je dlouhodobě stabilní. Věkově jsou ? dospělých uprchlíků do 45 let, přičemž 28 % z celkového počtu dospělých je dokonce pod 30 let.

Nejčastějším typem ukrajinské domácnosti uprchlíků v ČR je matka s jedním dítětem. Výrazná část z nich má velmi malé děti: bezmála polovina domácností má děti mladší 5 let. "Z tohoto pohledu je důležitá zejména podpora rozšiřování a zřizování dětských skupin. Na jejich podporu míří celkem 10 miliard korun, což umožní vytvořit asi 10 tisíc nových míst," vyzdvihl ministr Jurečka.

Přibližně 44 % respondentů bydlí v solidárních domácnostech, dalších 24 % bydlí v nájmu či podnájmu. Na ubytovnách žije 15 % uprchlíků, což odpovídá zhruba 58 tisícům osob. Domácnosti, které poskytují příchozím Ukrajincům tzv. solidární ubytování, jsou ze 70 % české, 28 % tvoří Ukrajinci, kteří zde již dříve žili. Polovina uprchlických domácností má ubytování poskytované zcela zdarma, převážná většina žije v bytě či části domu, kterou mají vyhrazenou sami pro sebe. Přes ? uprchlíků je se svým ubytováním spokojeno. 4 z 10 domácností mají zajištěné ubytování na 6 nebo více měsíců. "Zejména díky pomoci solidárních domácností můžeme ubytování uprchlíků hodnotit jako dobře zvládnuté. I díky tomu jen 6 % uprchlíků má ubytování jisté pouze na velmi krátkou dobu, to vnímám pozitivně," konstatuje Marian Jurečka.

Uprchlíci potřebují především pomoc s výukou češtiny, zejména ti ekonomicky aktivní. Jazykové kompetence uprchlíků v češtině a angličtině jsou obecně nízké, nicméně téměř 1/3 uprchlíků češtinu částečně ovládá. To je také jeden z důvodů, proč působí nejvíc příchozích v nízkokvalifikovaných profesích. Právě kvůli jazykové bariéře se příliš nedaří využít jejich profesního potenciálu.

Závažná je finanční situace: přibližně ? uprchlíků jsou na tom finančně velmi neuspokojivě až kriticky. Dobře zajištěných je přitom naprosté minimum (méně než 0,5 %). Nejhorší jsou finanční poměry uprchlíků žijících na ubytovnách. Ekonomické potíže by se výrazně prohloubily u těch, kteří by museli začít za ubytování, které mají dosud zdarma, platit.