"Nelze dělat ze všech lidí sprosté podezřelé, protože si v rodinném chatu posílají fotky dětí z dovolené. V prolomení soukromí a v dalším šíření soukromých fotek a videí se skrývá obrovské riziko zneužití. Soukromé fotky našich dětí se dostanou k očím třetích osob. To je prakticky konec ústavního práva na soukromí. Právní experti nás upozornili na to, že plošné prolomení soukromí by bylo v rozporu s garancí základních práv. Proto budeme chtít k návrhu vydat tzv. žlutou kartu, aby komise od plošného prolomení soukromí ustoupila," uvedl Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu Pirátů.

O nahlášení fotografie či zachyceného obsahu bude rozhodovat počítačový program. Materiály budou následně procházet kontrolou a budou s nimi nakládat jak zaměstnanci komunikačních platforem, tak úředníci. Jakékoliv centrální hromadění citlivých fotek dětí a mladistvých v cizích rukách pak může vést k dalšímu nedozírnému zneužití.

Návrh předložený komisařkou Ylvou Johansson ze Strany evropských socialistů se nesetkává ani s podporou organizací bojujících proti zneužívání dětí, protože nepřináší požadovaný efekt, ale zato prolamuje právo na soukromí. Piráti upozorňují, že přijetí opatření by ve výsledku znamenalo zahlcení policistů, kteří nebudou mít kapacitu řešit skutečnou kriminalitu. Došlo by také k popotahování mnoha lidí, kteří si pouze posílají fotky dětí na dovolené a budou chybně označeni za pedofily. To totiž robot nedokáže odlišit, protože umělá inteligence dosud není spolehlivá. Naopak zločinecké gangy si najdou způsob, jak filtry obejít, takže efekt návrhu bude velmi malý.

"Místo prolomení soukromí se musíme zaměřit na větší online gramotnost dětí a rodičů. Školy by před predátory a sextingem měly varovat děti už na prvním stupni v sexuální výchově či v občanské nauce. Rodiče by měli dětem nastavit pravidla pro bezpečné používání internetu. Prohledávání veškeré komunikace není správná cesta, rozumnější by bylo podporovat děti v tom, aby využívaly bezpečné platformy. Bezpečná platforma by měla například zasílat upozornění, aby si dítě dávalo větší pozor v rizikové situaci, a mít možnost nahlášení, ale nemá to vést k prolomení soukromí pro celou populaci," uvedl Jakub Michálek. Chce se dále obrátit na Ministerstvo vnitra s dotazem, jak navýšilo kapacity policie pro boj s predátory a zneužíváním dětí.

Před extrémním zásahem do soukromí varuje i europoslanec a člen předsednictva Evropského parlamentu Marcel Kolaja, který na problematické části návrhu upozorňuje už od poloviny května tohoto roku, kdy byla legislativa představena: "Pro odhalení malého procenta lidí páchajících nelegální činnost bychom plošně sledovali úplně celou populaci. Takové šmírování by se týkalo všech soukromých zpráv, e-mailů, chatů i cloudových úložišť. Vznikla by totiž povinnost, aby koncové zařízení skenovalo komunikaci a nahlašovalo případné pokusy o odeslání závadného obsahu. Je to obdobná situace, jako kdyby pošta zkontrolovala a přečetla každý zaslaný dopis. Je to otevírání dveří k totalitním praktikám."

Návrh nyní prochází standardním legislativním procesem, musí jej tedy schválit Evropský parlament a Rada EU.