Relevantní informace jsme získali na MŠMT a na Českém statistickém úřadu. Tabulky a srovnání uvádíme v posledním oddíle - pro editory. "Zatímco před deseti lety ve stavebních oborech přicházelo do učebních oborů 60 % přijatých a 40 % do maturitních, v průběhu let se tento pomět postupně změnil a nyní je ve stavebních oborech přijímáno 53 % žáků do učebních a 47 % do maturitních oborů," říká Aneta Lednová tisková mluvčí MŠMT.

"Studium technických oborů nebylo nikdy jednoduché a rychlým rozvojem technologií a materiálů se množství potřebných informací zvětšuje, což je umocněno ještě současnou digitální dobou. Tok informací ze stavební praxe do škol je však značně zbrzděn a je zapotřebí zajistit nejen kvalitní vzdělání pro studenty, ale i možnost sebevzdělávání pro učitele, jež informace studentům předávají. Společnost HELUZ se snaží pro studenty i pro učitele SPŠ a SOU stavebních zajišťovat vhodné výukové materiály, a to v podobě teoretických či materiálních. Zpestřením jsou také pořádané soutěže, jak pro odborná učiliště, tak i střední průmyslové školy stavební. Společnost HELUZ může být pyšná na to, jakým způsobem spolupracujeme a podporujeme SPŠ a SOU stavební," říká Kristýna Richterová, správkyně a redaktorka projektu Stawebnice ve společnosti HELUZ.

Růst počtu žáku ještě neznamená více lepších řemeslníků. "Díky distanční výuce pozorujeme velký pokles dovedností a znalostí učňů a studentů. Poklesl i zájem o rekvalifikaci, resp. zaučení na praktických školeních pořádaných přímo naší společností pro produkt Tondach," říká Vít Jirkovský, ředitel rozvoje služeb společnosti Wienerberger.

Školy i firmy k sobě hledají cesty

Stavební obory se dlouhodobě potýkají s nedostatkem žáků, a to vede k tomu, aby školy i zaměstnavatelé hledali cestu, jak zájem o tyto obory zvýšit. Existuje mnoho různých iniciativ, které k tomu vedou, hlavní z nich se zaměřují na spolupráci firem a nejen středních, ale i základních škol.

"Jedním z příkladů je vznik Teritoriálních paktů zaměstnanosti v některých krajích, které v rámci různých projektů iniciují spolupráci firem a škol," říká Aneta Lednová a dodává: "Pro podporu a usnadnění této spolupráce existuje na evropské úrovni podpora v rámci EQAVET (The European Quality Assurance in Vocational Education and Training), což je evropský rámec pro podporu zajišťování kvality v odborném vzdělávání (OV), který pomáhá školám, zaměstnavatelům a všem, kteří se podílejí na odborném vzdělávání, dokumentovat, rozvíjet, monitorovat, hodnotit a zlepšovat kvalitu odborného vzdělávání. Rovněž např. v rámci projektu POSPOLU, který se věnoval problematice spolupráce škol a firem, byla vytvořena mj. databáze škol, firem a dalších sociálních partnerů (cechy, svazy, komory a další) se zájmem o zajišťování a podporu této spolupráce. S využitím adresáře bylo možné navázat kontakty mezi aktivními subjekty na poli spolupráce škol a firem. Byly vytvořeny soubory adresářů pro jednotlivé skupiny oborů pro účely propojení s aplikovanými modely spolupráce. Pro stavební obory zde bylo 53 subjektů."

Aktivity motivující ke spolupráci škol a firem nejsou centrálně evidovány. Spolupráce škol a podniků v rámci stavebních oborů je velice častá, zejména v realizaci odborného výcviku a následně i praktických závěrečných zkoušek. Je to dáno charakterem prací, které ani nejde smysluplně dělat v prostorách škol. Navíc tato spolupráce je oboustranně výhodná.

Nevyvážené regiony

Zájem lze porovnávat podle naplněnosti míst nabízených pro stavební obory v jednotlivých krajích. "Pro učební obory kategorie H (klasické učební obory) je naplněnost vzdělávací nabídky mírně pod 50 %. Je však zřejmé, že v posledních letech zájem učební stavební obory vzrostl, protože naplněnost se zvýšila o 25 % při porovnání průměrné nabídky v posledních osmi letech s nabídkou roku 2021 (vzdělávací nabídka sice také poklesla, ale o pouhých 5 %)," vysvětluje Aneta Lednová.

Největší naplněnost učebních stavebních oborů je v krajích Středočeském, Jihomoravském a v Praze (kolem 55 %). Nejmenší naplněnost je v krajích Ústeckém (31 %), Pardubickém a Zlínském kraj (kolem 40 %). Proti minulým rokům byl největší nárůst zájmu ve Středočeském, Plzeňském a Pardubickém kraji (kolem 50 %).