V České republice jako v jedné z posledních zemí EU nemají spotřebitelé možnost kolektivní obrany a své obvykle velmi nízké nároky si musí vymáhat každý sám za sebe. To u většiny z nich vede k tomu, že než by obětovali drahocenný čas a investovali peníze do advokátů, raději nad ztracenou tisícikorunou mávnou rukou. Tisíc korun není sice horentní suma, ale když podvodník zvládne takto "obrat" třeba 500 spotřebitelů, což v době internetového nakupování opravdu není problém, dostáváme se k částce půl milionu korun. Tolik skončí v kapse podvodníka jenom proto, že České republice chybí zákon o hromadných žalobách. Mít možnost vymáhat své "ztracené" peníze zpět kolektivní a relativně bezbolestnou cestou by jistě spotřebitelé uvítali, obzvláště v situaci, kdy se stále vyšší procento z nich dostává na hranici chudoby.

Nicméně vyhlídky ohledně hromadných žalob nejsou zase tak černé, jak by se mohlo zdát. Zákon o hromadných žalobách totiž musí být přijat do 25. prosince 2022, protože nám tuto povinnost uložila EU. Do této doby musí zákonodárci zákon připravit a schválit, jinak vystavují Českou republiku riziku sankcí. Ministerstvo spravedlnosti proto v uplynulých dnech na odborné konferenci, které se za dTest zúčastnili vedoucí právního oddělení Petr Šmelhaus a ředitelka dTestu Eduarda Hekšová, představilo svou vizi, jak by měl zákon vypadat. Zvolilo si bohužel variantu, která je pro spotřebitele a poctivé podnikatele méně výhodná.

Co na to dTest?

dTest se dlouhodobě snaží vysvětlovat, jak důležitý je zákon o hromadných žalobách a jak důležité je pro české spotřebitele jeho přijetí ve funkční podobě. Už 13. srpna 2020 jsme proto spustili kampaň Za hromadné žaloby. Základním východiskem je pro dTest princip omezeného opt-out režimu, který byl velmi dobře upraven v návrhu zákona, vládou stažený ze sněmovny 7. ledna 2022. Omezený opt-out režim znamená minimalizaci kroků, které musí spotřebitel pro vymáhání svého práva udělat, zároveň je však dobrou pojistkou proti zneužívajícímu potenciálu hromadných žalob.

Naproti tomu režim opt-in (s kterým počítá Ministerstvo spravedlnosti) vyžaduje, aby se spotřebitelé k hromadné žalobě aktivně připojovali. To samozřejmě znamená, že ve fázi přípravy takové žaloby musí subjekt, který bude spotřebitele zastřešovat, poškozené spotřebitele "sehnat" a dostat od nich výslovný souhlas. To nepovede k ničemu jinému než k informačním kampaním, které budou ve výsledku žalovaného podnikatele reputačně poškozovat ještě před tím, než vůbec dojde k podání žaloby. Z tohoto důvodu by měli být poctiví podnikatelé ti první, kteří budou proti režimu opt-in brojit. Bohužel je tomu vlivem dezinterpretační a krajně neodborné mediální kampaně prozatím přesně naopak.