Předseda vlády Petr Fiala probíral s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem jak geopolitická témata spojená s ruskou agresí na Ukrajině, tak i další rozvoj bilaterálních vztahů obou zemí. Další důležitým tématem bylo i budoucí české předsednictví v Radě EU, které ČR přebírá 1. července 2022 právě po Francii. Štafetu tak Česká republika přebírá ve složité době. Válka na Ukrajině narušila mezinárodní řád a priority předsednictví tak, že nyní musejí odrážet novou geopolitickou realitu.

"Jednání bylo velmi přátelské, věcné, posunuli jsme se v řadě otázek kupředu," shrnul průběh schůzky premiér Petr Fiala. "Bavili jsme se samozřejmě o francouzském předsednictví, jeho výsledcích, o jeho závěru na příští, červnové Evropské radě, o tom, co od ní očekáváme. Bavili jsme se i o tom, jak bude české předsednictví navazovat, včetně otázky Ukrajiny a dalších výzev, před kterými Evropská unie stojí," uvedl předseda vlády.

Francie je velkým partnerem České republiky v oblasti energetiky. Spolupráce by se tak mohla v této situaci ještě prohloubit. Premiér Fiala, i s ohledem na odlišnou zeměpisnou polohu obou zemí, představil prezidentu Macronovi specifickou situaci a překážky, které musí ČR zvládat na cestě za snížením energetické závislosti na ruském plynu, ropě a dalších surovinách.

"Výraznou část našeho setkání tvořily i otázky, které intenzivně zajímají Českou republiku i Francii, jako je třeba otázka energetické bezpečnosti. To je důležité téma pro Českou republiku, je to důležité téma i pro Evropu. Tady máme jednu společnou strategickou věc, a to je podpora jaderné energetiky a jejího rozvoje. Spolupráce s Francií je pro nás důležitá jak na úrovni Evropské unie, abychom, což se nám už podařilo, dostali jádro mezi čisté podporované zdroje, aby jádro bylo součástí taxonomie, aby jaderná energetika mohla být součástí energetického mixu jednotlivých evropských zemí. A pak je tu samozřejmě i konkrétní spolupráce obou našich zemí při rozvoji jaderné energetiky v České republice," připomněl český premiér.

Oba státníci hovořili také o dalších možnostech spolupráce v obranném průmyslu či o spolupráci v oblasti dopravy, především na rozvoji vysokorychlostních tratí.