Hlavním tématem jednání byly dopravní návrhy z balíčku Fit for 55, který má za cíl přispět ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % (oproti úrovni roku 1990). Konkrétně se jedná o návrh týkající se rozmístění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR) a také návrhy na podporu využití udržitelných paliv v letecké i námořní dopravě. Česká republika podpořila kompromisy francouzského předsednictví i s ohledem na současnou mezinárodní situaci a nutnost snížit závislost na ruském plynu a ropě.

U návrhu nařízení AFIR se státy EU shodly na potřebě navýšit počty dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a také vodíková vozidla. Reagovaly tak na stále větší poptávku po nových typech aut a potřebu zajistit do budoucna dostatečnou infrastrukturu.

"Od začátku jsme usilovali o to, aby cíle pro dobíjecí stanice pro nákladní automobily zohledňovaly fakt, že trh s elektrickými či vodíkovými auty v zemích jako je Česká republika je teprve v počátku. To se nám podařilo prosadit," uvedl po jednání ministr Kupka.

Co se týče námořní a letecké dopravy, členské státy se dohodly na společných ambicích a využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv. Díky usilovnému vyjednávání se členským státům podařilo zajistit, že pro plnění cílů Fit for 55 v oblasti letecké dopravy bude možné využívat i syntetická paliva vyráběná z nízkouhlíkového vodíku. U všech tří návrhů se podařilo najít společnou pozici členských států. České předsednictví tak zahájí jednání s Evropským parlamentem o konečné podobě nařízení.

Diskutovalo se také o návrhu směrnice o rozmístění inteligentních dopravních systémů (ITS), které povedou k vyšší bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Z pohledu České republiky byla klíčová diskuze o podobě transevropských dopravních sítí (TEN-T). Návrh určí směřování rozvoje dopravní infrastruktury pro dalších 10 let.

Diskuze k návrhu bude pokračovat i za českého předsednictví, během kterého bude ministr Martin Kupka usilovat o nalezení společné pozice 27 členských států. Pro Českou republiku je tento návrh klíčový, jelikož umožní rozvoj vysokorychlostních železnic v České republice a napojení nových úseků ve střední Evropě na již vybudovanou síť v západní Evropě.

Ministři řešili také, jak pomoct Ukrajině při přepravě obilí a dalšího zboží na světové trhy. Hlavní problém spočívá v tom, jak nahradit chybějící kapacitu ukrajinských přístavů, které Rusko od začátku invaze na Ukrajinu blokuje. Členské státy, Evropská komise a dopravci spolupracují s ukrajinskými partnery a snaží se usilovně zjednodušit veškeré postupy, včetně zavádění nových spojení, zejména na železnici.

"Česká republika již vypravila první vlak, který převezl 1 800 tun kukuřice. Naši dopravci jsou v případě zájmu ochotni v této spolupráci pokračovat. Velkou otázkou budou i budoucí investice do infrastruktury, které lépe propojí Ukrajinu s EU," sdělil šéf resortu dopravy Martin Kupka.

Na závěr jednání ministr představil program nadcházejícího předsednictví v Radě EU v oblasti dopravy. ČR vnímá nadcházející půlrok jako unikátní příležitost pro zviditelnění země i celého regionu střední Evropy. Důraz bude klást zejména na lepší propojenost dopravních sítí, udržitelnost dopravy a inteligentní a bezpečnou mobilitu.