"Uhelné elektrárny dosahují mimořádných zisků kvůli neočekávanému růstu cen, který vyvolala invaze Putinova režimu na Ukrajinu. Chceme proto, aby uhelné společnosti dočasně platily solidární příspěvek ze svých zisků, pomocí něhož získáme zdroje pro pomoc domácnostem, na které zvýšené náklady nejvíce dopadají. Pomoc mezi občany rozdělíme pomocí bonusů na energie," sdělil Jakub Michálek, předseda pirátského poslaneckého klubu, který je autorem původního lednového návrhu Pirátů na energetický bonus, na který nové opatření navazuje.

"Peníze chceme dát mimo jiné na valorizaci rodičovského příspěvku, který by se měl stejně jako důchody zvyšovat automaticky v případě prudkého zdražování. Dále na finanční podporu školek a miniškolek a možnost rozšířit tzv. úsporný energetický tarif podle potřeby na další dotčené skupiny občanů. Nechceme totiž, aby se problémy dále prohlubovaly," popsal Michálek.

"Stát musí být na straně lidí. Zejména těch, na které krize dopadá nejvíce a nemohou si pomoci sami. Jde zejména o rodiče s malými dětmi a samoživitele a osamělé seniory s nízkými důchody. Proto navrhujeme předvídatelnou valorizaci státní podpory a proto jsme velmi rádi například za novou systémovou podporu částečných úvazků, kterou jsme dlouho chtěli," uvedla místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová s tím, že jsou ale potřeba i další dlouhodobější změny. Například v Modernizačním fondu, skrz který Česko podle odhadů získá v následujících letech až 400 miliard korun.

"Musíme modernizovat Modernizační fond. Podle původního plánu mají jít desítky miliard na podporu plynu, což jde proti snaze o energetickou nezávislost na Rusku. Nebo na dotování velkých solárních parků, které jsou kvůli zdražování silové elektřiny mnohdy v zisku i bez dotací. Piráti naopak chtějí podporu komunitní energetiky typu soláry na střechách, obnovitelných zdrojů, výstavbu moderního bydlení i renovací veřejných budov či domácností, které pomohou lidem ušetřit desítky tisíc korun," nastínila pirátská poslankyně Klára Kocmanová.

Piráti již v minulém období také upozorňovali na to, že stát dostatečně nevyužívá možnosti zpoplatnění výnosů z těžby nerostných surovin. Finanční přínos z těžby a prodeje nerostného bohatství vůbec neodpovídá tomu, že nerosty patří státu a neodpovídá ani realitě v ostatních Evropských zemích, jak uvádí Kocmanová: "Právě z těchto důvodů navrhujeme zvýšit poplatky z těžby na našem území na přiměřenou výši vůči výnosům, které navíc aktuálně rostou kvůli krizi způsobené válkou na Ukrajině. Tento příspěvek do státního rozpočtu bude použit na dodatečná opatření proti energetické krizi a příslušné programy z oblasti ochrany životního prostředí a zmírňování následků těžby. V Německu je těžba surovin zpoplatněna 10 % z jejich tržní ceny."