"Projekt se zaměřuje na úbytek hmyzu, což je v současnosti velice závažný problém. Celá Evropa se potýká s výrazným poklesem biodiverzity a úbytkem důležitých opylovačů. Projekt Ze života hmyzu přispěl k rozšíření potřebných habitatů pro vzácné druhy hmyzu," komentuje Manuel Montero Ramírez, kontrolor projektu z agentury CINEA Evropské komise.

"Díky výborné spolupráci s hospodáři a vlastníky půdy se podařilo dosáhnout cílové rozlohy obnovovaných stanovišť a dokonce ji i mírně přesáhnout. Jde o obnovu původních pastvin, luk či světlých lesů, které za poslední dekády zcela zarostly a staly se tak neprostupnými dokonce i pro hmyz. Do konce tohoto roku nás čeká ještě mnoho práce a zaměříme se také na to, co budeme dělat po skončení projektu. Krajina se totiž musí udržovat, aby znovu nezarostla," konstatuje koordinátorka projektu Veronika Havlíčková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

"Kontroloři si prohlédli několik lokalit napříč projektovým územím v Česku i na Slovensku, mluvili s hospodáři, vlastníky projektových ploch i se zástupci obcí. Byli spokojeni, stanovené cíle se daří plnit bez významných problémů a změn a projekt se tak ubírá ke zdárnému završení. Podrobnou zprávu z monitorovací mise však obdržíme až za několik týdnů," říká Veronika Havlíčková.

Projekt se věnuje obnově přirozeného prostředí vybraných chráněných druhů hmyzu, především roháče obecného, jasoně dymnivkového, modrásků černoskvrnného, bahenního a očkovaného a na slovenské straně také vzácného žluťáska barvoměnného. Zásahy v krajině pro tyto druhy však mají pozitivní dopad na mnoho dalších hmyzích druhů s podobnými životními nároky.

Jason dymnivkový a roháč obecný, pro svůj život potřebují velice ojedinělé prostředí - světlé lesy, jejichž výskyt je v celoevropském měřítku vzácný kvůli změně způsobu hospodaření v lesích. Například lesní pastva, která po staletí přispívala k zachování světlých lesů, je na území ČR zakázána již od dob Marie Terezie, což už v dnešní době nemá své opodstatnění. Roháč obecný, největší evropský brouk, zároveň potřebuje k dlouhému vývoji svých larev (až 5 let) navíc dostatek mrtvého dřeva.

Rozdílné životní nároky mají pak další vzácné projektové druhy - modrásci černoskvrnný, bahenní a očkovaný, pro něž jsou obnovovány suché pastviny či vlhké louky. Nejnáročnější je žluťásek barvoměnný, o jehož záchranu se snaží slovenští partneři projektu. Ten totiž vyžaduje kombinaci skoro všech výše uvedených typů prostředí rozložených na velkém území.

"Druhová pestrost je v ochraně přírody klíčová a pro ni je nezbytná pestrá krajina. Obnovujeme proto pestrou mozaiku stanovišť bez ostrých hranic mezi nimi," zhodnocuje dopad projektu Michal Plátek, projektový entomolog z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Projekt Ze života hmyzu usiluje o obnovu celkem 510 hektarů stanovišť cílových druhů hmyzu (280 v ČR a 230 na Slovensku). Aktuálně bylo projektem nějakým způsobem zasaženo již 548 ha a do konce jeho realizace se číslo ještě o něco zvýší. Z celkového množství projektových ploch je 247 ha určeno k obnově některé z forem světlého lesa (pařezina, pastevní háj či přechod mezi loukou a lesem), na 206 ha se obnovují pastviny a louky a 97 ha je přeměněno z intenzivně obhospodařovaných luk a pastvin na extenzivní. Ty byly rozčleněny na menší celky, na kterých se pase a seče méně než dosud a bylo na nich vysázeno množství původních dřevin. Své zásahy projekt blíže směřoval do čtyř hlavních evropsky významných lokalit: EVL Beskydy, EVL Bílé Karpaty a EVL Čertoryje na české straně a do EVL Holubyho kopanice na Slovensku.