Tyto telefonáty vypadaly velmi věrohodně. Pachatelé se chytrým trikem vydávají za někoho jiného a maskují tak pravé číslo. V tomto případě se příchozí hovory jevily skutečně jako z peněžního ústavu nebo z policejní linky. Tento druh podvodu je nazýván jako "spoofing."

Poškozená z Mostecka měla být informována, že jejím jménem se někdo snaží získat půjčku ve výši 260 tisíc korun. Poté jí neznámý volající sdělil, že pokud chce zabránit tomuto podvodnému jednání a chce odhalit pachatele, je potřeba sjednání půjčky v nejvyšší možné částce. S tímto žena souhlasila. Pomocí hovorů a zasílaných textových zpráv byla nasměrována na pobočku banky, u které má zřízený bankovní účet. Tam, podle předem dojednané a smyšlené spolupráce podvodníků, uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 600 tisíc korun. Tento finanční obnos v bance vybrala a podle sdělených instrukcí jela nepochopitelně do teplického nákupního centra, kde celou částku vložila do bankomatu třetí generace, tzv. bitcoinmatu. Podvedená byla oklamána, protože ji pachatel ujišťoval v tom, že peníze se tímto způsobem převedou do virtuální peněženky finančního ústavu. To se samozřejmě neukázalo jako pravdivá skutečnost a několikaset tisícová částka byla poukázána na adresu bitcoinové peněženky neznámé osoby.