Zpráva vycházející v rámci projektu NIEM (National Integration Evaluation Mechanism) - jenž se zaměřuje na monitoring a hodnocení integračních politik ve 14 členských státech EU - upozorňuje na značné rozdíly mezi státy, respektive státními politikami v oblastech jako je vzdělávání, zaměstnávání či bydlení.

Zatímco některé státy získaly vysoké hodnocení (příkladem je Švédsko s výsledným skóre 72,5 ze 100), jiné, například Maďarsko (32,8), Polsko (36,9), Bulharsko (37,1) a Rumunsko (38,5) se ocitají na opačném konci spektra.

Režim dočasné ochrany, zavedený pro lidi prchající z Ukrajiny, samozřejmě disponuje s ohledem na integraci vlastním souborem právních předpisů. Mnohé z indikátorů, s nimiž výzkum pracoval, se nicméně vztahují k integrační infrastruktuře jako celku a ve výsledku jasně demonstrují, do jaké míry se jednotlivé státy v oblasti integrace uprchlíků řídí ucelenou strategií.

"Zpráva svědčí o tom, že v integračních politikách některých členských zemí EU došlo za poslední dva roky ke stagnaci, a někdy dokonce regresu. Podstatné je, že zpráva pro tyto země, včetně těch, které hostí velké množství ukrajinských uprchlíků, poskytuje cosi jako cestovní mapu - navrhuje konkrétní kroky, které mohou podniknout, aby byly jejich politiky více inkluzivní a dokázaly lépe integrovat uprchlíky do společnosti." - Alexander Wolffhardt, zástupce ředitele think tanku Migration Policy Group a spoluautor zprávy.

Zpráva kromě mnoha dalších poznatků dokládá, že existuje zřejmá korelace mezi státy, které mají inkluzivnější integrační politiku a těmi, kde měli uprchlíci relativně nejlepší životní podmínky v době covidové pandemie.