"Ruská invaze na Ukrajinu způsobuje nejen mnoho bolesti, ale i bezprecedentní výzvy pro Evropskou unii. V první řadě se musíme postarat o uprchlíky, ale již nyní je jasné, že dopad bude asymetrický a že některé důsledky budou pro naši zemi obzvlášť závažné, pokud bychom je jako vláda aktivně neřešili. Zároveň je naším úkolem podporovat rozvoj a zlepšování kvalitu života občanů v našich regionech, neboť to jest běžnou agendou našeho ministerstva. A to také děláme. Vzájemná solidarita zemí EU je pro tento úkol zcela zásadní. Byly narušeny dodavatelské řetězce a chybí některé klíčové stavební materiály. Mnoho ukrajinských mužů odešlo bojovat za svou zemi a nedostatek pracovních sil již zasáhl zejména stavebnictví. Ceny staveb a některých materiálů rostly velmi vysokým tempem, až o 50 % a více," popisuje některé problémy ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš s tím, že si je vědom limitů rozpočtu EU i původního cíle politiky soudržnosti, která nebyla navržena jako nástroj reakce na mimořádné události.

"Současná krize je vyjímečná a nemůžeme zatím předvídat konečný dopad na naše hospodářství. Jsme pevně přesvědčeni, že žádat o flexibilitu v politice soudržnosti nebude stačit. Musíme proto požádat i o dodatečné finanční prostředky pro členské státy, které přijímají velké množství uprchlíků z Ukrajiny," upozorňuje ministr Ivan Bartoš.

Země V4, Rumunska, Bulharska a tří pobaltských států se shodly na celkem čtrnácti hlavních opatřeních, která společně představí a Evropskou komisi vyzvou k dialogu nad úpravou právního rámce. Společné návrhy by měly pomoci řešit současné potřeby spojené s uprchlickou vlnou i jejími dopady na české občany a také podpořit příjemce z EU fondů, kteří rovněž čelí výjimečné situaci.

"Ve společném dopise ministrů těchto našich devíti států vyzveme Evropskou komisi, aby prodloužila čas na dokončení projektů, tedy umožnila příjemcům dotací proplatit způsobilé výdaje až o rok později, a více rozvolnila dílčí pravidla v končícím programovém období. Jako jeden hlas zaznívá požadavek na urychlené schválení programů v novém programovém období 2021-2027, aby bylo možné co nejdřív začít proplácet projekty, které pomohou uprchlíkům v zemích východní a střední Evropy," dodává ministr Bartoš s tím, že další aktivitu za těchto 9 států přebírá Estonsko z důvodu blížícího se předsednictví ČR v Radě EU.