Podle skládkové směrnice z roku 1999 mají členské státy povinnost zajistit, aby odpady ukládané na skládky musí byly dotříděny tak, aby na skládkách nekončily recyklovatelné a biologicky rozložitelné odpady. Odpady v Česku se však skládkují bez úpravy i přesto, že tyto druhy odpadů obsahují.

Při projednávání zákona o odpadech v roce 2020 se tehdejší poslanec František Elfmark (Piráti) a předsedkyně TOP09 a nynější předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová snažili prosadit pozměňovací návrhy a ukončit nelegální skládkování odpadů v Česku co nejdříve. Navrhovali ukončení skládkování recyklovatelných a biologicky rozložitelných odpadů již v roce 2024. Poslanci však uvěřili tvrzení tehdejšího ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), že odsun ukončení skládkování až na rok 2030 je v pořádku. Hrozí proto, že na skládkách mezi roky 2024 a 2030 skončí navíc nejméně 10 milionů tun komunálních odpadů.

Česko by mělo změnit zákon o odpadech a ukončit skládkování recyklovatelných a biologicky rozložitelných odpadů dříve, než v nyní navrhovaném roce 2030. Stát a obce musí občanům umožnit vytřídit co nejvíce biologicky rozložitelných a recyklovatelných odpadů. Zbylé směsné odpady je nutné před skládkováním přetřídit a zajistit, že nebudou skládkovány recyklovatelné a energeticky využitelné odpady a odpady podléhající biologickému rozkladu (tedy produkující skleníkový plyn metan).

Změna zákona odpadech musí umožnit domácnostem a firmám třídit od roku 2024 kuchyňské a jídelní odpady, jak rovněž požaduje evropská směrnice o odpadech, ale náš zákon tento požadavek vůbec nereflektuje. Z vytříděných kuchyňských a jídelních odpadů lze v bioplynových stanicích vyrábět náhradu části zemního plynu, dováženého z Ruska. Naopak skládkování kuchyňských a jídelních odpadů společně se směsným odpadem vede k únikům metanu do atmosféry a k urychlování klimatických změn.