Pandemie ukázala, že systém, který dokáže propojit a sdílet potřebná a přesná data, znamená v zátěžových situacích zásadní přínos. Bez kvalitních vstupních dat je veškerá koordinace založená jen na dojmech a pocitech. Odstranit vyplňování nadbytečných formulářů a dotazníků a nutnost fyzické návštěvy úřadů znamená v současné době, kdy je úřední systém zatížen na plný výkon, zlepšení pro všechny - občany, úředníky i žadatele o azyl. Válka na Ukrajině a humanitární krize ukázaly nutnost rychle vytvořit systém proaktivně reagující na budoucí hrozby.

Co se zatím povedlo?

Během uplynulých týdnů se rozvinul systém krizového řízení, včetně asistenčních center v jednotlivých krajích, které práci s utíkajícími lidmi velmi dobře zvládají. Díky digitálním nástrojům a systému humanitární pomoci HUMPO máme v reálném čase velmi dobrý přehled o tom, jaké kapacity pro pomoc máme k dispozici. Víme, kolik lidí je kde umístěno a jsme tak schopni výrazně přesněji zacílit pomoc a vytipovat její rozsah.

Tento týden navíc dojde k automatizaci práce v celém azylovém procesu. Díky tomu bude stačit na záchytném místě načíst mobilem identifikační kód člověka utíkajícího před válkou a všechny potřebné údaje se z formuláře, který daný člověk vyplnil již na cestě nebo ve frontě, propíší do všech potřebných systémů pomocí softwarových robotů. To je velký krok, který výrazně usnadní práci, zrychlí a zpřesní celý proces odbavení uprchlíků. Prodloužila se také doba, kterou mají lidé z Ukrajiny k registraci. Nově na 30 dní. Po namáhavé cestě budou mít uprchlíci možnost odpočinku, namísto obcházení českých úřadů.

Nezanedbatelná pomoc jde i od soukromého sektoru. Čeští mobilní operátoři nabízí Ukrajincům speciální tarify, což je samozřejmě zvláště z počátku ohromná pomoc a banky nabízejí speciální účty.

Za dosavadní úsilí a obětavost, bez které by ke zlepšení nedošlo, patří díky nejen státu, ale také soukromému sektoru a neziskovým organizacím. Jejich spolupráce je přínosem nejen pro nově příchozí z válečné oblasti, ale i pro občany ČR. Stále jsme však nedosáhli standardů, které jsou dnes běžné i ve východních státech Evropy. Klíčové oblasti totiž minulá vláda žalostně zanedbala.

Čeho chceme dosáhnout?

Jedním z našich cílů je vytvoření informačního systému pro specifické krizové řízení. Je nutné efektivně spojit nabídky pomoci, nejen ubytování a její distribuci, ale také zrychlit odbavování Ukrajinců, zajistit jim nutné zdravotní služby včetně služeb pro zjednodušení komunikace a zátěže úřadů. To znamená snazší sdílení dat navzájem a efektivnější koordinaci vytížení jednotlivých KACPU. Je nutné maximálně motivovat ukrajinské občany k digitální komunikaci s veřejnou správou. Je obrovský rozdíl řešit povinnosti 500 tisíc cizinců digitálně nebo fyzicky. Nechali jsme proto přeložit do ukrajinského jazyka portály chciidentitu.cz a chcidatovku.cz. Administrativní zátěž v souvislosti s touto krizí musí být pro všechny minimální. Vytvořené řešení bude využitelné i pro další krizové scénáře.

Jedním z navrhovaných řešení je tzv. "předregistrační" databáze, která umožní vytvoření elektronické evidence osobních dat dobrovolně poskytnutých Ukrajinci během příjezdu do ČR dobrovolníkům v KACPU. Půjde sice o "neověřená" data, ale i tak je půjde postoupit OAMP a urychlit tak zakládání primární evidence v systému CIS a Registru obyvatel. Následně pak bude možná výměna rozšířených ověřených dat v databázi ve správě NAKIT, která zajistí výměnu informací mezi resorty a dalšími subjekty. V souvislosti s tím počítáme s dokončením vývoje, rozšířením a podporou provozu aplikace HUMPO. Nezanedbatelný přínos pak bude mít call centrum a provoz vícejazyčného infowebu pro Ukrajince i občany ČR.

Vytvoření skutečně komplexního systému pomoci, který bude využívat současné technologické možnosti, si vyžádá finanční náklady. Ty ale úsporou času a práce budou brzy vyváženy. Předběžně se odhaduje investice 80 milionů Kč pro rok 2022. Tuto kalkulace se průběžně upřesňuje a budeme transparentně vykazovat, jak přesně budou tyto zdroje vynaloženy.