Klíčovým jednáním byla schůzka s evropským komisařem pro zaměstnanost a sociální práva Nicolasem Schmitem. "Upozornil jsem, že Česká republika už přijala více než 300 tisíc ukrajinských občanů, kteří prchají před ruskou agresí. Z mnoha důvodů zažíváme úplně jinou situaci než za migrační krize před několika lety. Nároky na sociální systémy států, kam nyní lidé přichází nejčastěji, budou výrazně vyšší. Naprosto klíčová je tak role Evropské unie. Musíme společně najít cestu, jak zajistit efektivní finanční pomoc cílovým státům. Tím již Česká republika je," uvedl ministr Jurečka.

Řešením by mohlo být urychlení schvalovacích procesů programů v rámci kohezní politiky. "To by nám umožnilo pokračovat v podpoře uprchlických projektů a rozšířit jejich podporu prostřednictvím zahájení nových. A právě úplně nové způsoby financování, je to, co nyní potřebujeme," dodal ministr Jurečka s tím, že všechna opatření vedoucí k řešení krize, budou pro státy finančně velmi náročná. "Musíme zajistit vzdělání a postupné začleňování lidí, kteří k nám před válkou utíkají. Zásadní je ale také otázka ubytování," připomněl.

Jurečka se setkal i s komisařkou pro rovnost Helenou Dalli, předsedou výboru EMPL v Evropském parlamentu Dragosem Pislaru a generálním ředitelem pro sociální věci Cesarem Onestinim. Řeč byla kromě situace související s válkou na Ukrajině také o evropském předsednictví, kterého se Česká republika zhostí už v druhé polovině letošního roku. "Řadu aktuálních témat, jako třeba dopady digitální a zelené transformace na trh práce, jsme zařadili do agendy předsednického tria. Jsme připraveni jako předsednická země pokračovat v projednávání těchto témat, jak v rámci běžné agendy Rady, tak v rámci našich konferencí," shrnul ministr.

V Bruselu se Jurečka potkal také s více než dvacítkou Čechů, kteří pracují v mnoha rozličných evropských institucích. O aktuálních klíčových tématech diskutoval i s českými europoslanci Michaelou Šojdrovou, Tomášem Zdechovským, Evženem Tošenovským a Veronikou Vrecionovou.