"Nejde tady ale jenom o demonstranty. Novináři a nezávislá média, která plní nenahraditelnou roli hlídacích psů demokracie, musí mít možnost pracovat bezpečně. A na to bychom v diskuzi o systémech rozpoznávání obličejů ve veřejných prostorech neměli zapomínat. Nesmíme dát bianco šek žádné z evropských vlád, která by chtěla takovou technologii zneužívat ke sledování a pronásledování vlastních občanů," vysvětluje europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja.

Kolaja připomíná také nedávnou aféru Pegasus.

"Tady vidíme značný apetit polské a maďarské vlády po špehování novinářů a opozice. To ale přeci není Evropa, ve které chceme žít. Musíme proto nastavit jasná pravidla, která vlády nebudou moci obcházet," dodává Kolaja.

Marcel Kolaja je zpravodajem stanoviska právě vznikajícího aktu o umělé inteligenci ve výboru pro kulturu a vzdělávání. Ve výboru dnes prezentoval své stanovisko, kde apeloval především na zákaz využívání systémů pro rozpoznávání obličejů ve veřejných prostorech. Na takovém opatření se Evropský parlament shodl již v říjnu minulého roku ve zprávě pro užívání umělé inteligence v trestním právu.

Evropská komise zveřejnila v dubnu 2021 legislativní návrh Aktu o umělé inteligenci (AI Akt) Cílem legislativy je stanovit harmonizovaná pravidla a zajistit bezpečné využívání AI systémů uváděných na evropský trh. Akt o umělé inteligenci teď budou probírat jednotlivé výbory v Evropském parlamentu. Hlasování na plenárním zasedání je odhadováno na listopad 2022.