Kontrola ukázala, že systémově bude pro MK obtížné vyhodnotit, jaký ekonomický a společenský přínos účelová podpora přinesla. Kromě toho resort nepostupoval vůči příjemcům vždy důsledně. Pozitivně lze naopak hodnotit, že vznikaly projekty s výsledky skutečně využitelnými v praxi.

Přestože MK v letech 2016 až 2020 rozdělilo příjemcům více než 1,6 miliardy korun, nenastavilo indikátory, na jejichž základě by bylo možné vyhodnotit, jaký ekonomický nebo společenský přínos rozdělené peníze přinášely. To je přitom hlavní smysl a základní cíl toho, proč resort peníze na podporu výzkumu a vývoje rozděluje.

Z celkových 18 kontrolovaných projektů jich bylo 13 bez vážných nedostatků a tyto projekty dosáhly všech předpokládaných výsledků. U pěti pak kontroloři zjistili, že projekty naopak nedosáhly vždy všech plánovaných výsledků. Celkově NKÚ pozitivně hodnotí, že pomocí rozdělených peněz vznikaly výsledky využitelné v praxi. Jednalo se například o památkové a metodické postupy pro restaurování, nástroje pro analýzu textu, software pro zpřístupnění historických audiovizuálních dat a podobně.

Aby příjemci - nejčastěji vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a státní příspěvkové organizace - podporu získali, museli splnit řadu podmínek. Jednou z nich bylo předkládání plánů na uplatnění výsledků ze získané podpory Ministerstvu kultury. Takový plán byl příjemce povinen předložit ještě před ukončením řešení projektu a následně měl příjemce každý rok po dobu pěti let informovat resort o tom, jak se daří plán naplňovat. MK však v letech 2019 až 2020 po příjemcích tyto plány nevyžadovalo. To se změnilo až v průběhu kontroly NKÚ.

Kontroloři dále zjistili, že v jednom případě MK změnilo závěrečné hodnocení projektu v době, kdy už byl ukončen a zhodnocen.