"V České republice podporujeme rozvoj infrastruktury pro alternativní zdroje. Myslím si, že bychom se měli zaměřit na infrastrukturu, abychom umožnili každodenní využití bezemisních vozidel. Skvělým nástrojem k dosažení našich cílů by mohlo být tzv. nařízení AFIR. Uživatelé musejí mít možnost rychlého a bezbariérového nabíjení napříč Evropou," uvedl po jednání Kupka.

Právě dekarbonizace, tedy snižování uhlíkové stopy nejen v silniční dopravě, je v současnosti velmi aktuálním tématem, a to jak na úrovni Evropské komise, tak i členských států. Cílem Evropské unie je totiž dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Na zasedání se tak vedla diskuze hlavně o elektromobilitě či o zvýšení zájmu o využívání vodíku v dopravě. Většina států zdůraznila důležitost rozvoje bezemisní mobility, zejména elektrických vozidel.

Dobíjecí stanice jsou prioritou

Ministři v této souvislosti diskutovali také o dostupnost dobíjecích stanic, která je v jednotlivých členských státech EU značně rozlišná. Pro Českou republiku je přitom vybudování dostačující sítě veřejných dobíjecích stanic prioritou. Podle Národního plánu čisté mobility by totiž v České republice do roku 2030 mělo jezdit 220 tisíc až 500 tisíc elektromobilů, 800 až 1200 elektrobusů a fungovat 19 000 až 35 000 dobíjecích bodů, tedy plnicích stanic na elektřinu. Na podporu rozvoje této infrastruktury jsou připraveny desítky miliard korun.

Země sedmadvacítky na jednání také představily své zkušenosti s inovacemi v oblasti dopravy. Ty mají přinést bezpečnější, chytřejší, ekologičtější a efektivnější dopravní systém. V tomto bodě jsou klíčové investice do výzkumu a také digitalizace.

V inovacích silniční dopravy je Česká republika velmi aktivní a úspěšná, konkrétně v zavádění služeb C-ITS (umožňujících přímou komunikaci mezi vozidly a komunikaci mezi vozidly a zařízeními na dopravní infrastruktuře) a propojeného a automatizovaného řízení. Důležitou roli v železniční dopravě zde hraje polygon u středočeské Velimi, který slouží k testování nových interoperabilních kolejových vozidel.

Přípravy na české předsednictví

Druhý den pak ministři jednali o atraktivitě dopravního sektoru, a to s ohledem na přitažlivost dopravního odvětví na trhu práce. Dopravu jako takovou totiž silně zasáhla pandemická krize a je potřeba ji zachovat i nadále konkurenceschopnou.

Dále ministři projednávali modální dopravu a možnosti jejího většího využití. K tomu se váže téma železničních sítí TEN-T, jež jsou jedním ze základních kamenů modální dopravy, a proto proběhla diskuze ohledně jejich dokončení v řádném termínu.

Na okraji jednání se Martin Kupka sešel také se svými resortními protějšky z ostatních unijních zemí, stejně jako s představiteli Evropské komise a Evropského parlamentu. Kromě jiného hovořili i o intenzivních přípravách českého předsednictví v Radě EU.