Míra nezaměstnanosti okolo tří procent a ohrožení chudobou u zhruba stejného počtu pracujících: na první pohled vypadají statistické údaje za Českou republiku velmi pozitivně. Poněkud jiná realita se však ukáže, když se do statistik zanoříme hlouběji. Zhruba 760 tisíc lidí je v České republice v exekuci, z toho asi 400 až 500 tisíc lidí má exekucí několik, mnozí pět i více. Tímto předlužením poměrně velké části obyvatel je Česká republika v rámci Evropy poměrně specifická. V číslech Eurostatu však srážky ze mzdy, kterými jsou lidem splátky dluhů strhávány, nefigurují. Chudobou je tedy v Česku ohroženo mnohem víc pracujících, než ve statistikách vychází.

"Naše pravidelná zpráva Caritas CARES o sociální situaci v České republice přináší hlubší pohled na oblast, ve které je Charita prakticky nezastupitelná. Díky naší celorepublikové síti známe faktickou situaci lidí chudých i ohrožených chudobou, a díky skupině expertů a spolupráci v rámci celoevropské sítě Caritas jsme schopni analyzovat prostředí a navrhnout možnosti, jak sociální situaci společnosti zlepšit. V tomhle je naše aktivita naprosto jedinečná," komentuje význam právě vydávané zprávy ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo.

Trh práce není pro každého

Idylický obrázek vezme za své, také když se podíváme na jednotlivé skupiny: oproti zbytku Evropy máme nižší nezaměstnanost mladých lidí, ta nicméně zůstává na 8 %, u mladých žen pak na 9,2 %. Nezaměstnanost žen je ostatně vyšší ve všech kategoriích, a bohužel jsme jednou z nejhůře hodnocených unijních zemí z hlediska rovného postavení žen a mužů na trhu práce. Celkové situaci nepřidává ani nedostatečná nabídka cenově dostupné péče o děti a jen pomalu se zlepšující připravenost zaměstnavatelů vycházet rodičům vstříc zkrácenými úvazky či flexibilnější pracovní dobou. Trh práce tak zcela zbytečně přichází o cennou kapacitu.

Dalšími skupinami, které jsou na trhu práce ohroženy, jsou lidé s nízkou kvalifikací, starší lidé a lidé se zdravotním postižením. Prakticky vyloučeni jsou pak dlouhodobě nezaměstnaní, předlužení a etnické menšiny (zvláště Romové). Již zmíněná velká skupina předlužených lidí má velmi ztíženou pozici tím, že stát klade na zaměstnavatele takového člověka enormní administrativní nároky, jejichž nesplnění je spojené s vysokými pokutami. Pro zaměstnavatele je tedy často nevýhodné člověka v exekuci zaměstnávat a ten je následně nucen se uchýlit do šedé ekonomiky. Systém vymáhání dluhů pak spolu s nepružným systémem sociálních dávek prakticky nedává člověku šanci pracovat ve formální ekonomice, což mimochodem povede k tomu, že tito lidé nebudou mít nárok na starobní důchod. "Lidé s exekucemi, popřípadě v insolvenci, zpravidla nemají, vzhledem ke svým příjmům, nárok na sociální dávky. Z nezabavitelné částky, která jim zůstává, však nemají možnost uspokojit své základní potřeby včetně bydlení. Tato situace vede často lidi do šedé ekonomiky se všemi dopady a důsledky na jejich život," shrnuje Iva Kuchyňková, manažerka pro advokační činnost Charity Česká republika.

Vyloučeni z trhu práce jsou i lidé žijící v tzv. vyloučených lokalitách. Jejich prakticky jedinou možností je právě šedá ekonomika, což se týká i části romské populace. Tito pracující se pak musejí obejít bez jakékoli právní ochrany. Podmínky pracovních migrantů jsou pak často nevhodné, bývají vykořisťováni a zneužíváni. Problematická je agenturní forma zaměstnávání, zahraničním pracovníkům jsou nezřídka zadržovány doklady, neproplácejí se jim přesčasy, nevyplácí poslední mzda apod. "V charitních službách vidíme celou řadu lidí, kteří práci ztratili či ji marně hledají, žijí v chudobě, ale nejsou zahrnuti ve statistikách nezaměstnanosti. Mnoho uchazečů o zaměstnání je na základě bagatelních důvodů vyřazováno z evidence úřadu práce, nebo nejsou vůbec schopni zvládnout byrokratickou mašinérii, aby byli evidováni, jiní odmítají na úřad práce chodit kvůli předchozím špatným zkušenostem. Na úřadech práce bohužel chybí sociální práce a kvalitní poradenství, které by zajistily individuální komplexní práci s nezaměstnaným člověkem a pomohly mu nepropadnout na dno či se ode dna odrazit a co nejdříve vstoupit nebo se vrátit na trh práce," uvádí Jana Klusáková Seďová, rovněž manažerka pro advokační činnost Charity Česká republika.

Práce během pandemie

Období pandemie přineslo v Česku jen malé zvýšení nezaměstnanosti, zaměstnanost byla udržována vládní podporou. Nejhůř zasáhla pandemie ty, kteří měli na trhu práce nestabilní postavení, tedy brigády a smluvně neošetřenou práci. Ti se ale do formálních statistik nedostanou. V ohrožení chudobou se tak ocitli lidé s nižším vzděláním, domácnosti s dětmi a pracovníci v oblasti obchodu a služeb. "Tito lidé se na nás často obraceli s tím, že jim hrozí ztráta bydlení, nemají dostatek peněz na pokrytí svých potřeb a potřeb rodiny. Řada lidí se dostávala do situací, ze kterých jim dávkový systém nebyl schopen pomoci, proto jsme jim pomáhali prostřednictvím sbírky Na vlně pomoci proti bezmoci," vysvětluje Iva Kuchyňková a dodává: "Během pandemie přišla spousta lidí o své zaměstnání či firmy. Mnozí z nich potřebují podporu, která by jim pomohla zapojit se znovu na trhu práce. Evropské fondy však byly zkráceny minulou vládou o 10 % původní částky, která má být převedena do infrastrukturního fondu. Domníváme se, že toto rozhodnutí není správné, a že by jej měla nová vláda změnit tak, aby dané peníze pomáhaly potřebným lidem v oblasti zaměstnanosti, rodinného života, péče a podobně. Nesmíme zapomenout, že pandemií bylo zasaženo mnoho rodin." Růst reálné chudoby ilustruje skokové zvýšení zájmu o potravinovou a materiální pomoc, kterou poskytuje Charita ve spolupráci se sítí potravinových bank.

Průzkum mezi rodiči samoživiteli ukázal, že polovina z nich se během pandemie musela zadlužit v důsledku výpadku příjmů. Ten přitom postihl více ženy než muže. Důvody vidíme v nižších mzdách žen, ve vyšším podílu žen v odvětvích zasažených pandemií a častější práci na prekérních pozicích.

Sociální ekonomika

V českých podmínkách zaměstnávají sociální podniky především lidi se zdravotním postižením, malá část se zaměřuje také na sociálně znevýhodněné osoby. Jejich významnou rolí je nejen posilování zaměstnanosti, ale i sociální začleňování.