Jedná se o meziroční nárůst téměř o 25 % oproti roku 2020, kdy byla vízová činnost bezprecendentně utlumena pandemií. Ta se však stále projevovala i vloni. "Pracovníci zastupitelských úřadů nadále poskytovali vízovou službu za dodržování protiepidemických a hygienických opatření. Potýkali se se zátěží danou extrémně silnými vlnami nákazy v některých zemích, které si vynutily i dočasné pozastavení práce s veřejností," uvedla ředitelka vízového odboru MZV Hana Flanderová. "Řada z nich onemocnění sama prodělala," dodala.

V případě konzulárních úřadů v Kyjevě a ve Lvově dokonce došlo k nárůstu počtu zpracovaných žádostí o víza o 90 %. To reflektuje především ekonomickou migraci do ČR z Ukrajiny, kde krátkodobá i dlouhodobá víza tvoří naprostou většinu všech víz, která ČR v minulém roce vydala. K rychlejšímu příjmu a zpracování žádostí přispívají také programy ekonomické migrace. Pokles žádostí o schengenská víza u jinak nejexponovanějších konzulátů v Číně, Indii nebo Rusku způsobila i nadále utlumená turistika z těchto zemí. Tento pokles byl naopak v Indii a Rusku částečně kompenzován žádostmi o dlouhodobá víza a pobyty.

Na zastupitelské úřady přichází jak žádosti o schengenská víza, jejichž vyřizování je zcela v gesci zastupitelských úřadů, tak i o dlouhodobá pobytová oprávnění, v jejichž vyřizování sdílí Ministerstvo zahraničních věcí kompetence s Ministerstvem vnitra.