Veřejné výdaje na vzdělávání v České republice jsou při srovnání se zeměmi OECD i EU stále podprůměrné jak ve vztahu k hrubému domácímu produktu, tak ve vztahu k celkovým vládním výdajům. Medián výdělku učitelů v regionálním školství stále nedosahuje mediánu výdělku vysokoškolsky vzdělaných osob pracujících v platové sféře, učitelé též mají výrazně vyšší podíl tarifní složky na celkovém výdělku. Ve mzdové sféře jsou výdělky vysokoškolských učitelů nižší než výdělky jiných pracovníků, kteří rovněž dosáhli vysokoškolského vzdělání, a to při srovnání jak průměrného, tak mediánového výdělku. Výdělky odborných asistentů a vědecko-výzkumných pracovníků na vysokých školách zaostávají výrazně. Učitelé na vysokých školách tedy pobírají méně než jejich absolventi.

Vzdělání obyvatelstva má přitom zcela zásadní dopad na socio-ekonomickou úroveň. V mezikrajském srovnání výsledky žáků v šetření PISA souvisejí se socio-ekonomicko-kulturním statusem, úroveň vzdělání dlouhodobě souvisí i s úrovní regionálního hrubého domácího produktu.

V České republice zároveň výrazně roste rozdíl v ekonomické úrovni jednotlivých krajů . Případné snížení výdajů na vzdělání se pak může negativně promítnout do prohlubování regionálních disparit.

Jsme přesvědčeni, že šetření v oblasti vzdělávání není na místě. Bohatství naší země spočívá ve vzdělaných a schopných lidech, neboť právě ti budou naši zemi v příštích letech a desetiletích rozvíjet.