Včerejšímu řízení jednání předcházela série kroků, kterými se Česká republika rozhodla reagovat na dramaticky se zhoršující situaci v okolí dolu do doby, než Soudní dvůr EU rozhodne o samotné žalobě. Již v únoru 2021 podala Česká republika žádost o předběžné opatření. Soudní dvůr EU v té souvislosti rozhodl, že těžba musí být okamžitě pozastavena. Polsko ovšem tento postup nerespektovalo, a ČR proto zažádala o penále, které následně soud Polsku udělil.

"Vzhledem k našim velmi dobrým vztahům s Polskem mě netěší, že celá věc došla až k Soudnímu dvoru EU. Nemůžeme ale přihlížet tomu, jak nelegální těžba ohrožuje přístup českých občanů k pitné vodě. ČR měla vůli dohodnout se mimosoudně, to se bohužel nepodařilo," řekl ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek (ČSSD). "I přes současnou situaci jsem ale přesvědčen, že česko-polské vztahy nelze omezovat jen na otázku Turówa. Rozšíření dolu v Turówě není otázkou politickou, ale odbornou a technickou," dodal šéf české diplomacie.

ČR dnes prostřednictvím vládního zmocněnce Martina Smolka vysvětlila, v čem spatřuje porušení unijního práva ze strany Polska při rozhodování o povolení další těžby od 1. května 2020. "V dole Turów probíhá k dnešnímu dni již 18 měsíců ilegální těžba. Navíc od 20. května probíhá tato těžba, ačkoli ji předběžné opatření Soudního dvoru EU zakazuje. Stále jsme připraveni žalobu stáhnout a vyrovnat věc mimosoudně, nicméně Polsko nám dodnes nebylo schopné předložit podmínky, které by garantovaly jak ochranu životního prostředí, tak bezpečný přístup českých občanů k pitné vodě," shrnul důvody žaloby Martin Smolek.

Rozsudek Soudního dvora EU lze očekávat přibližně za pět měsíců.