Podle praktické lékařky MUDr. Ludmily Bezdíčkové se již nyní leckteré ordinace pohybují na hranici své kapacity. "Je toho na nás naloženo opravdu hodně, v mé ordinaci ošetříme fyzicky až 60 pacientů denně, navíc ještě provádíme distanční konzultace. Je to kombinace ošetření covid pozitivních pacientů, očkování a samozřejmě i řešení běžných respiračních infekcí a necovidová péče. Pokračujeme i s preventivními a dispenzárními prohlídkami - při objednávání dbáme na rozdělení infekčního a neinfekčního provozu. Zátěž je tak v podstatě dvojnásobná oproti obvyklému provozu," říká. Mnozí praktici jsou tak už nyní mnohem vytíženější než v době nejhorší situace v minulých vlnách pandemie. "Tehdy jsme neočkovali a v porovnání s nynějším stavem méně testovali. Nyní navíc ve větší míře posíláme pacienty k aplikaci monoklonálních protilátek, s čímž je také spojena administrativa a logistika, zejména zajištění převozu infekčního pacienta do nemocnice a zpět. Je možné, že do budoucna budeme muset opět omezit různé výkony typu pracovně lékařské péče nebo posudkovou činnost tak, abychom všechno zvládali. Tím si rozhodně nechci stěžovat, naopak bych chtěla všechny pacienty ujistit, že i nadále budeme dělat maximum. Pro pomoc v ordinaci si mnozí z nás během pandemie přivzali posily - lékaře, studenty, sestry i administrativní pracovníky," říká MUDr. Bezdíčková ze Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. S pandemií, která znovu nabírá na síle, roste podle praktiků i poptávka po vakcínách. "Více než polovinu zájemců o očkování tvoří lidé, kteří jdou vůbec poprvé. Velký zájem je o jednodávkovou vakcínu, hlavně u mladých lidí - přičítám to zrušení proplácení testů z preventivní indikace, ale i strachu z nemoci. Hlásí se nám lidé, kteří vakcínu v minulosti několikrát odmítli, ale ve světle aktuální situace si to rozmysleli. To samozřejmě vítáme," pokračuje MUDr. Bezdíčková s tím, že pacienti si často vybírají, kterou vakcínu chtějí.

Praktici se v následku pandemie obávají případných dalších lockdownů, protože ty nechaly na zdraví pacientů mnohdy velmi neblahé následky. "Lidé při lockdownech výrazně omezili pohyb, nechodili například pěšky do práce, což často představovalo jejich jedinou denní pohybovou aktivitu. Stres a nejistota je navíc často vedla k přejídání, což je společně s nedostatkem fyzické zátěže ideálním podhoubím pro rozvoj prediabetu a následně diabetu druhého typu. Je to opravdu časovaná bomba a v rámci civilizačních chorob velká hrozba do budoucna," říká praktický lékař a místopředseda SVL ČLS JEP MUDr. Igor Karen, který o tématu promluví na nadcházející konferenci praktiků.

Praktici budou také probírat další vyšetřovací metody, které by již brzy mohli mít nově k dispozici - například ultrazvuk. Ten se již v průběhu pandemie praktikům osvědčil, například při odhalování covidových zápalů plic. Řadě pacientů se díky němu podařilo zachránit život. "Pokud mám u akutního případu covidu podezření například na zápal plic, ultrazvuk umožní spolu s dalšími vyšetřovacími metodami určit diagnózu v několika minutách přímo v ordinaci, mohu pacienta rovnou léčit a nemusím jej případně ani odesílat na další vyšetření," popisuje MUDr. David Halata, praktický lékař a člen výboru SVL ČLS JEP. Vědecké studie, které dosud zkoumaly, jak jsou praktici v detekci chorob úspěšní, před nedávnem skončily a lékaři nyní vyhodnocují výsledky. Ty předběžné byly podle MUDr. Halaty velmi povzbudivé - ukazovaly vysokou úspěšnost.