Jak se později ukázalo, obě napadení si ženy vymyslely z důvodu aktuální finanční situace a veškerá policejní práce, která s tím souvisela, byla zcela zbytečná. Vynaložený čas na objasnění případů mohl být tak využitý daleko smysluplnějším způsobem při odhalování a šetření jiné závažné trestné činnosti.

Shodou okolností je podobnost obou případů zcela náhodná. Olomoucké taxikářky, každá od jiné společnosti, vezli jednoho a toho samého zákazníka a obě si přepadení vymyslely z důvodu, že je obalamutil a obral o peníze.

První údajné loupežné přepadení taxikářky, která vezla 28letého muže z Olomouce do Prostějova, se stalo v pátek 20. srpna. Muž nastoupil do taxíku u hlavního vlakového nádraží a nechal se dovézt do Prostějova. Vystoupil před jedním z domů a požádal ženu o 2 000 Kč, které údajně potřeboval pro kamaráda s tím, že jí je vrátí a navíc by si mohla přilepšit a mít z toho nějaký zisk. Taxikářka mu, bez jakýchkoli výhružek z jeho strany, peníze dobrovolně půjčila. Po nějaké době se muž vrátil s tím, že kšeft se nekoná a žádné peníze, ani ty, které mu půjčila, pro ni nemá. Vzhledem k tomu, že se jednalo o peníze z tržby, které musela předat na firmě provozující taxi službu a neměla žádnou jinou hotovost, tak si loupežné přepadení vymyslela a zavolala policii. Policistům vylíčila smyšlený příběh, ve kterém ji měl tento zákazník ohrožovat nožem a jeho údajní kumpáni ji měli obrat o veškerou hotovost.

Druhé přepadení se mělo konat o deset dní později. Na stejném místě naložila do taxíku shodou okolností stejného muže jiná taxikářka. Tentokrát chtěl odvézt do Vrbátek. Stejně jako v prvním případě byl velmi mluvný a mladé ženě řekl, že má rozjetý kšeft a zda by se na něm nechtěla finančně podílet a vydělat si nějaké peníze. Taxikářka se nechala do jeho hry zatáhnout a z tržby mu dala 1 100 Kč plus 300 Kč, které jí dal za cestu. V průběhu cesty muž změnil cílovou stanici a místo do Vrbátek jeli do Prostějova. Na Husově náměstí vystoupil a odešel. Po pár minutách k autu přišla žena, která taxikářce řekla, aby jela ke kostelu do Vrbátek. V ten okamžik jí svitlo, že byla s největší pravděpodobností obelhána. Nicméně do Vrbátek odjela, kdyby tam na ni náhodou muž čekal a chtěl jí peníze dát. Ale dle správného předpokladu se nic takového nekonalo a do zmíněné obce jela zbytečně. Protože o peníze přišla, tak si stejně, jako její předchůdkyně vymyslela loupežné přepadení a oznámila ho na policii.

Vzhledem k tomu, že ženy předaly peníze dobrovolně a bez známek jakéhokoliv nátlaku či výhružky týkající se újmy na jejich zdraví, nejedná se o trestnou činnost. V obou případech jsme dotyčného zákazníka ustanovili a ten k oběma událostem podal vysvětlení, že se chtěl svézt zadarmo a získat nějakou tu korunu pro své potřeby, ale ani v jednom případě nepoužil násilí nebo jím nevyhrožoval.

S případy, kdy si lidé vymyslí, že se stali oběťmi různých trestných činů se čas od času setkáváme a ve většině případů se jedná o osobní selhání jedince, který se snaží vyřešit aktuální situaci tímto způsobem. Tyto rádoby oběti by si však měly uvědomit, že musíme ihned reagovat a okamžitě se rozjíždí rozsáhlé pátrání a šetření, které souvisí s oznámeným případem, abychom zabránili případnému dalšímu útoku pachatele, který vlastně ani neexistuje. Jednání obou oznamovatelek budeme nadále posuzovat a budeme se jím zabývat, zda tímto smyšleným oznámením nenaplnily znaky trestného činu nebo přestupku.