"Za mého dětství bylo na návesních rybníčcích těžké chytit jinou rybu než karase obecného," říká autor projektu, hydrobiolog Marek Šmejkal z Biologického centra AV ČR. Karas obecný býval jedním z našich nejběžnějších druhů ryb. Hojně se vyskytoval i ve slepých ramenech a tůních okolo řek, mnohdy zůstával jediným druhem ve stojaté vodě s nedostatkem kyslíku a posledním druhem v zanesené nádrži či tůni. Tato ryba umí dlouhodobě přepnout na bezkyslíkatý metabolismus, a tak přežívá i v zabahněných tůních pokrytých ledem a sněhem, kde v zimě kyslík rychle a na dlouhou dobu dochází a ostatní druhy ryb už hynou.

Jak odborníci a spolu s nimi i vášniví rybáři zaznamenali, na přelomu tisíciletí došlo k výraznému poklesu populací této původní ryby. "Karas obecný se z důvodů vymizení jeho přirozeného biotopu, což byly převážně dolní toky řek, stěhoval do náhradního prostředí, do rybníků, rybníčků, zatopených těžebních jam a podobně. Teď už se nemá kam stěhovat a vymírá," upozorňuje Lukáš Kalous z České zemědělské univerzity v Praze.

Největší ránu zasadila našemu původnímu karasovi invaze konkurenční ryby - karase stříbřitého, který byl zavlečen do českých vod. Díky podobné odolnosti na nepříznivé podmínky prostředí a schopnosti množit se pomocí gynogeneze, což je forma nepohlavního rozmnožování, dokázal karase obecného z jeho lokalit zcela vytlačit a spolu s ním i další druhy živočichů. "Spolu s karasem obecným obývalo tůně několik druhů obojživelníků, po jejich obsazení karasem stříbřitým tyto druhy zmizely," uvádí Petr Velenský ze Zoo Praha, kde letos na jaře odstartoval záchranný projekt pro karase obecného. Zoo Praha vypustila přes 160 jedinců tohoto druhu ryby do bývalého mlýnského náhonu v areálu zahrady.

"Pokud nechceme, aby z našich vod zmizel další rybí druh, jako se to stalo například s lososem obecným, platýsem bradavičnatým nebo plackou pomořanskou, musíme hledat zbytkové populace karase obecného a další vhodné lokality pro jejich zpětné obnovení. Proto jsme spustili projekt Zachraň karase," říká Marek Šmejkal. První fáze projektu si klade čtyři cíle: zmapovat úbytek karase obecného v čase, vytipovat vhodné zbytkové populace karase obecného k využití pro jeho návrat do krajiny, najít vhodné lokality pro vysazení karase obecného a zmapovat invazi karase stříbřitého v České republice.

Zájemci z řad rybářů, majitelů rybníků, vodohospodářů či milovníků přírody mohou vyplnit dotazník na webu zachrankarase.cz a s mapováním situace karase pomoci. Dotazníkové šetření potrvá 12 měsíců od září 2021 do srpna 2022. Všichni respondenti poté obdrží na svůj e-mail výsledky průzkumu, navíc bude každý účastník automaticky zařazen do slosování o drobné ceny.

Projekt Zachraň karase byl podpořen Akademií věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny.