Nedostatky evropského azylového systému, které odhalil nápor v podobě příchodu více než jednoho milionu lidí žádajících o azyl během roku 2015, nicméně stále přetrvávají. Parlament připravuje návrhy, jak současný systém reformovat a vytvořit spravedlivější a efektivnější azylovou politiku EU.

V roce 2020 podalo žádost o azyl v EU 471 300 lidí, což je o 32,6 % méně než v roce 2019. V roce 2018 bylo žádostí 634 700, což je výrazně méně než více než milion žádostí registrovaných v letech 2015 a 2016.

Počet prvních žádostí o azyl se v celé EU snížil o 34 %, s výjimkou Rakouska, kde počet žádostí vzrostl o 17,5 % ve srovnání s rokem 2019. V Německu a ve Francii došlo k výraznému poklesu čísel, ale i přesto Německo zůstalo v roce 2020 hlavní cílovou zemí - o azyl v Německu žádalo 24,6 % všech nových žadatelů (102 500). Následovalo Španělsko (86 400 nebo 20,7 %) a Francie (81 800 nebo 19,6 %) Řecko (37 900 nebo 9,1 %) a Itálie (21 200 nebo 5,1 %).

Syřané zůstali i v roce 2020 největší skupinou žadatelů o azyl v EU (15,2 %), zatímco Afghánci tvořili 10,6 % z celkového počtu lidí, kteří žádají o azyl poprvé, Venezuelané pak 7,3 % a Kolumbijci 7 %.

Největší pokles počtu žádostí byl zaznamenán u Albánie (-70,8 %), Gruzie (-65,6 %) a Íránu (-62,3 %).

Více než tři čtvrtiny (78,7 %) nových žadatelů o azyl v EU v roce 2020 bylo mladších 35 let a 13 600 žádostí od nezletilých osob bez doprovodu.

Nejnižší čísla nezákonného překračování hranic za posledních osm let

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž shromažďuje od vnitrostátních orgánů údaje o nezákonném překračování vnějších hranic Unie.

V letech 2015 a 2016 zaznamenala více než 2,3 milionu nelegálních překročení hranic. Celkový počet nelegálních přechodů podél vnějších hranic EU v roce 2020 klesl na zhruba 124 000, což je nejnižší úroveň od roku 2013 a zároveň znamená pokles o 13 % ve srovnání s rokem 2019. Největší skupinu osob, které byly při nelegálním překračování hranic zadrženy, tvořili Syřané, následovali Maročané, Tunisané a Alžířané.

V prvních pěti měsících roku 2021 však počet nelegálních hraničních přechodů na vnějších hranicích Evropy dosáhl více než 47 100, což je o 47 % více než před rokem.

Cesta přes Středozemní moře stále platí za nejnebezpečnější - v roce 2020 bylo nahlášeno 1 754 mrtvých nebo pohřešovaných osob. V roce 2019 se ale jednalo až o 2 095 osob. Nezákonné využívání středomořské cesty (do Itálie a na Maltu) se téměř ztrojnásobilo, což z ní činí nejaktivnější migrační cestu do Evropy. V roce 2020 takto k evropským hranicím dorazilo více než 35 600 migrantů, ve srovnání s téměř 11 500 v roce 2019, přičemž většina lidí přijela na ostrov Lampedusu. Na Kanárské ostrovy v roce 2020 dorazil rekordní počet lidí, a to hlavně kvůli výraznému nárůstu v posledních čtyřech měsících roku. Na migrační trase v západní Africe bylo celkem odhaleno více než 22 600 případů nelegálních překročení hranic, což je osmkrát více než v předchozím roce.

Mnoho nově příchozích pochází ze zemí, které trpí spíše hospodářským poklesem než přímo konfliktem. K tomuto trendu také pravděpodobně přispěje pokles peněžních zásilek a převodů od migrantů v celosvětovém měřítku. Dokud nebude pandemie pod kontrolou a nedojde k hospodářskému oživení, zůstane špatná situace na pracovním trhu a vyhlídka lepší zdravotní péče stimulem pro vstup do EU.

Veřejné mínění v Evropě

Otázka migrace patří mezi jednu z hlavních dlouhodobých priorit EU. Byla přijata celá řada opatření k řízení migračních toků i ke zlepšení azylového systému.

Z výsledků Eurobarometru publikovaného v červnu 2019 vyplývá, že migrace byla pátým nejdůležitějším tématem, které ovlivňovalo rozhodování Evropanů při volbách do Evropského parlamentu. Nejnovější průzkum z roku 2020 nicméně zaznamenal pokles důležitosti této otázky. Za hlavní oblast sporu mezi EU a národními vládami ji považuje téměř polovina (47 %) respondentů.

Evropská unie v posledních letech výrazně navýšila prostředky pro zvládání migrace, azylu a integrace uprchlíků. Z dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021-2027 jde na migraci a správu hranic 22,7 miliard eur (v cenách z roku 2018), což představuje více než dvojnásobný nárůst oproti 10 miliardám eur na migraci a azyl v období 2014-2020.

Celosvětové srovnání

Počet lidí prchajících na celém světě před pronásledováním, konfllikty a násilím dosáhl rekordních 82,4 milionu. Zhruba 42 % z nich tvoří děti.

Mezi země, kde je toho času nejvíc uprchlíků, se řadí Turecko, Kolumbie, Pákistán, Uganda a Německo. A z celosvětové perspektivy ještě toto srovnání: v bohatých rozvinutých zemích je pouze 14 % všech uprchlíků.