"Naší velkou inspirací je Německo, Rakousko a Dánsko jakožto země, které netlačí jednu možnost péče jako tu jedinou správnou, ale zdůrazňují svobodu volby, aby bylo možné slaďovat kariéru i profesní růst. Tyto země podporují nejen školky, nejen své ekvivalenty dětských skupin, ale také tzv. "Tagesmutter" nebo "Tagesvater". Typicky jsou to lidé středního věku, velmi často ženy, které mají vlastní děti a rozhodnou se nejprve si začít přivydělávat hlídáním dalších dětí, a potom to mohou mít i jako plnohodnotnou profesi. Jde o velice jednoduchý systém, který je garantovaný co do kvality vzdělávání a podmínky ochoty být občas kontrolován ze strany obcí, jakmile chcete být v podporovaném systému. Je to v zásadě povýšení běžného sousedského hlídání. Jakmile můžete mít státní příspěvek, odpadá celá řada administrativních i finančních bariér. Je zásadní, aby si lidé mohli vybrat to, co chtějí. Podpora slaďovaní práce a péče tím, že ženy nevypadnou z trhu práce na příliš dlouho, je prioritou koalice. Na pracovním trhu nám v ČR stále chybí značné množství kvalifikovaných lid. Systém je flexibilní a je to možnost, jak podpořit péči v rodinném prostředí," řekla Olga Richterová, poslankyně Pirátů a místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku.

Věra Kovářová následně navázala na problematiku slaďování rodinného a profesního života a zmínila nutnost navýšit počet míst ve školkách a motivovat firmy v zavádění flexibilních pracovních úvazků. "Dřívější návrat maminek do pracovního režimu má pozitivní dopad nejen pro ně samotné, ale i pro stát. Přesto se ukazuje, že v České republice chybí předškolní zařízení. Budova mateřské školy je základ, protože pokud rodiče nezískají místo pro dítě v předškolních zařízeních, tak mají výrazné bariéry pro návrat do zaměstnání. Velké firmy už dnes nabízejí zkrácené úvazky a my je chceme v tomto úsilí dále motivovat například skrze úlevy na zdravotním pojištění ze strany zaměstnavatele, tímto způsobem chceme také podporovat aktivní a pracovní život našich seniorů," dodala poslankyně STAN.

Potřebujeme silnou Českou televizi a silný Český rozhlas

Tématem bylo také financování kultury a nezávislost veřejnoprávních médií. Podle Jana Laciny je klíčové zajistit trvale udržitelné financování České televize a Českého rozhlasu a změnu volby Rady České televize a Českého rozhlasu. "V posledních deseti letech sledujeme trend, kdy soukromá média skupují silné finanční skupiny se záměrem ovlivňovat veřejné mínění, více než kvůli zisku, tak prudce roste význam médií veřejné služby. Právě proto potřebujeme silnou Českou televizi a silný Český rozhlas, aby veřejnoprávní média tuto situaci dovažovala. Můžeme se podívat na to, co se děje v Polsku nebo Maďarsku, kde to začalo právě tím, že se média veřejné služby dostala pod kontrolu vlády a ztratila schopnost vládu kritizovat. Věříme, že Sněmovna, která vzejde z říjnových voleb bude připravena se rozdělit o volbu se Senátem a prezidentem republiky podle principu tzv. "trojnožky", kde by sedm zástupců v Radě volila Sněmovna, sedm Senát a jednoho zástupce prezident, abychom maximálně omezili riziko politického vlivu na tyto instituce," popsal Jan Lacina.

Podle Ondřeje Chrásta by měla být kultura pro stát prioritou. "Celá kulturní obec byla nejtragičtěji zasažena během koronavirové pandemie. Právě Národní plán obnovy počítá se zhruba 8 miliardami pro český kreativní a kulturní průmyslu. Stát by měl kultuře věnovat velkou pozornost. Kultura nejenže přispívá do ekonomiky, ale přispívá i k lepší náladě ve společnosti. Proto tento plán vítáme," dodal na závěr Chrást.